2006- 2. část- Mýlení ( Diskordance)

Polovina roku 2006 představuje v našem martyriu zásadní zlom. Je připravena aktualizace Programu snižování emisí (PSE) a Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší (IPZKO) Středočeského kraje. Jejich analytický aparát nám poprvé podrobně ukazuje původ jednotlivých znečišťujících látek v ovzduší v rámci ORP i samotného města MB. Identifikuje prioritní regiony, kategorie zdrojů i opatření z hlediska ochrany ovzduší. MB a okolí (Kosmonosy) se stávají druhou nejvíce postiženou i ochrany hodnou lokalitou kraje.

Koncem roku 2005 byla firmou Enviros, s. r. o. připravena Generální rozptylová studie (GRS) Středočeského kraje. Znamenalo to mimo jiné maximální zpřesnění emisních bilancí jednotlivých kategorií zdrojů znečištění ovzduší na základě dat z roku 2004, na kterých pracovaly stovky úředníků, odborníků i najatých externistů v celém Středočeském kraji. Popis geneze materiálu už není jako v případě Programového dodatku IPZKO z roku 2005 jeho součástí. Viz příspěvek 2005- 2. část- Intermezzo . Mladoboleslavské „ekologické“ oddělení magistrátního odboru ŽP se opět podílelo.

Na GRS navázaly tehdy povinné aktualizace PSE a IPZKO Středočeského kraje. Na přípravě obou materiálů již pracovalo násobně více zúčastněných.  Centrum dopravního výzkumu v.v.i. provedlo maximální možná zpřesnění dopravních (a emisních) toků ve vybraných lokalitách. O rok později po dalších úpravách a doplněních oba níže připojené materiály vyjdou společně ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje č. 6/2007.

Zatím ponecháme stranou v předchozím příspěvku publikovanou čtyřstranu, která poprvé a naposledy informovala občany MB o nekvalitním životním prostředí ve městě. Obsahuje řadu nepravdivých tvrzení a spolu s dokumentem „VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ INDIKÁTORU ECI A.5: KVALITA MÍSTNÍHO OVZDUŠÍ“, z 31. 6. 2006 tvoří kontrapunkt, kterému se budeme spolu s „velkým obratem“ a komunálními volbami tohoto roku věnovat v dalším příspěvku.

Aktualizace PSE a IPZKO přinesla několik zásadních zjištění. Datová základna i výstupy GRS byly přitom v písemné a datové podobě odeslány na všechny ORP v kraji:

1. Původ znečištění se v rámci ORP značně liší a na základě zpřesněných dat ho mohli vybraní sledovat graficky na   Obr. 1. 

2. Pole denních koncentrací PM₁₀ na obr. 2 ukazuje podrobně míru regionálního zatížení v rámci ORP. Obdobné mapy bylo lze exportovat i pro další polutanty. 

3. Na obr. 3 se objevuje první a velmi vzácný odhad původu znečištění ve vybraných samotných městech, včetně MB. GRS již tehdy přisoudila 50% celoroční zátěže PM₁₀ mobilním zdrojům (dopravě). Lokálním topeništím pak 30%.  V rámci celé ORP MB uvádí poměr opačný. S aktualizací GRS na základě dat z roku 2005/2006 se k těmto údajům ještě vrátíme.  

4. V obou dokumentech jsou pečlivě identifikování a bilancováni jednotliví většinou dodnes stejní největší znečišťovatelé na Mladoboleslavsku.  

5. Zarážející jsou výstupy Tabulky 27 z aktualizace IPZKO. V červnu 2006 bylo známo, že MB patří mezi TOP3 ORP s nejvyššími emisemi v kraji nejen v případě oxidů dusíku (NO_x), oxidu dusičitého (NO₂), oxidu uhelnatého (CO) a těkavých organických látek (VOC), ale i u emisí Benzenu, Rtuti, Arsenu a Olova. Celkem u osmi ze 14 sledovaných znečišťujících látek.

Vzhledem k známým synergickým efektům sublimitních množství společně působících škodlivin se již tehdy šlo oprávněně domnívat (vzhledem ke struktuře a rozmístění znečišťovatelů v okolí MB), že by v MB něco mohlo být v nepořádku- nejen kvůli PM₁₀. Situace se přitom roku 2005 ještě více zhoršila a zpřesnění modelů rozsvítilo kontrolku jménem Benzo(a)pyren. Již tehdy šlo s nepříliš velkými náklady zadat studii zdravotních rizik stávajícího stavu. Nikdo však „městu“ za nic podobného nikdy nestál. Jak uvažovali kompetentnější jinde, Vám ukážeme v následujícím příspěvku.

Již to nebude trvat dlouho a téměř na celé volební období, kdy kraj i město povede stejná strana, zavládne důsledné mlčení, nebo blábol.
 

David Hradiský, 12. 7. 2012