Kvalita ovzduší v MB se v roce 2010 významně zhoršila
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) od ledna zpřehlednil a zkvalitnil prezentaci dat shromažďovaných do celostátního Integrovaného systému kvality ovzduší (ISKO). Tato data, získávaná v Mladé Boleslavi v areálu městského stadionu, jsou veřejně dostupná a dle jednotlivých kategorií výstupů je lze nalézt na http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer .
V sekci „Překročení imisních limitů“ byly počátkem března zveřejněny předběžné výsledky ukazující míru překračování tzv. imisních a cílových imisních limitů stanovaných pro ochranu lidského zdraví. Z těchto dat vyplývá, že míra znečištění PM10, které představuje nejvýznamnější imisní zátěž obyvatel Mladé Boleslavi, se významně zhoršila. V roce 2010 vzrostl počet denních nadlimitů (tj. kdy byla překročena 24 hodinová koncentrace 50 µm/m-3 – přípustný limit je 35 překročení) na 45. Vývoj počtu překročení ukazuje obrázek 1. Kdy k těmto překročením došlo a v jaké míře, ukazuje tabulka 1.
Graf na obrázku 1 shrnuje všechna dostupná data shromážděná na stejném místě měření. Zřetelný předěl v kvalitě ovzduší nastal mezi lety 2002/2003 a netýkal se pouze PM10. Trend vývoje maximálních denních i hodinových koncentrací PM 10 ukazuje graf obrázku 2.
Magistrát města Mladá Boleslav bohužel nedisponuje žádným analytickým materiálem, který by tento „skok“ dokázal vysvětlit, stejně jako důvod, proč se kvalita ovzduší v MB již nikdy nevrátila na původní úroveň. Nemohl tak např. identifikovat aktivity, které v budoucnu povedou k dalšímu zhoršování situace, identifikovat prioritní kategorie zdrojů znečišťování a zohlednit jejich provoz například při územním plánování. A například i stanovit dlouhodobé měřitelné cíle, které povedou k nezhoršování, resp. zlepšení kvality ovzduší i v kontextu rozvoje regionu.
Nejnebezpečnější součásti prachových částic v ovzduší- karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) se v Mladé Boleslavi přímo nestanovují, ale dopočítávají se v rámci rozptylových modelů, jejichž přesnost byla ověřena měřeními Státního zdravotního ústavu (SZU). Z těchto modelování definující Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vyplývá, že nadlimitním koncentracím karcinogenního Benzo(a)pyrenu-B(a)P je vystavena více než polovina obyvatel města. Hlavním zdrojem (cca 80%) B(a)P je v zimním období roku dle všech dostupných dat spalování tuhých paliv v lokálních topeništích, včetně moderní biomasy. Blíže např. literatura citovaná v sekci Naše problémy.
Při denních nadlimitech i delších souvislých epizodách, jako byly celotýdenní v únoru a březnu letošního roku, je na způsob zakouřené restaurace nuceno dýchat zhoršené ovzduší celé sídliště Severní Město, kde žije většina obyvatel města. Sídliště samo i jeho občanská vybavenost přitom není zdrojem tohoto znečištění. To mj. ukazuje nutnost proaktivity magistrátu a komunikace zaměřené na lokality s významným výskytem lokálních topenišť na pevná paliva, tedy i s příměstskými částmi a obcí Kosmonosy.
Autor: David Hradiský, 20. 3. 2011
