MB má za sebou první významnou letošní smogovou epizodu

 Autor: David Hradiský

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) od ledna významně zpřehlednil a zkvalitnil prezentaci dat shromažďovaných do celostátního Integrovaného systému kvality ovzduší (ISKO). Tato data, získávaná v Mladé Boleslavi v areálu městského stadionu, jsou veřejně dostupná a dle jednotlivých kategorií výstupů je lze nalézt na http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer .
Ukazují nám, že první lednové „nadlimity“ polétavého prachu (PM10 - 24 hodinový průměr vyšší, než 50 µg/m-3) letošního roku byly jednotlivé dny. Konkrétně 1. 1., 7. 1. a 18. 1. 2011. Viz. níže.

Po ochlazení a doprovodné inverzi dne 28. 1. začala více než 150 hodin trvající souvislá PM10 nadlimitní epizoda. Situaci jednotlivých dní v rámci celé ČR ukazují grafická znázornění, která ČHMÚ na svém webu vystavuje v sekci Mapy znečištění, vždy za posledních pět dní. Celou epizodu popisuje graf ze sekce Data AIM v grafech. Epizoda skončila 3.2. Nejhorší situace byla dne 31. 1. a srovnání průměrných denních hodnot PM10 z celé ČR ukazuje srovnání v tabulce 1. Mladá Boleslav ten den patřila k nejznečištěnějším lokalitám v zemi.

Majoritním zdrojem prachového znečištění v zimní části roku je spalování tuhých paliv ve spalovacích zdrojích typu REZZO3, tedy lokální topeniště. I malé množství těchto zdrojů dokáže vyprodukovat obrovská množství tuhých znečišťujících látek (a na ně navázaných karcinogenních tzv. polycyklických aromatických uhlovodíků-PAU). Studie publikované v časopise Ochrana ovzduší 4/2010, kterou časopis s laskavým svolením poskytl k publikování na portálu MB-eko.cz přesvědčivě dokazuje skutečnost, že 12-36 lokálních topenišť typu moderní krbová kamna za přidušeného spalování měkkého dřeva produkuje stejné množství PM10 (hmotnostní tok- v kg za hodinu) jako 410 MW blok tepelné elektrárny!

Při nadlimitních epizodách, jako byla tato poslední, je na způsob zakouřené restaurace nuceno dýchat zhoršené ovzduší celé sídliště Severní Město, kde žije většina obyvatel města. Sídliště samo i jeho občanská vybavenost je prakticky celé vytápěno centrálně ze ŠKO-ENERGO. Centrální vytápění ani menší plynové kotelny v sídlišti přitom kvalitu ovzduší v MB významně nezhoršují. Významné množství lokálních topenišť je soustředěno pouze v okrajových příměstských částech a zejména v Kosmonosích.

Stranou veřejné pozornosti zůstává alarmující skutečnost, že nikdo neví, zda jsou o kvalitě ovzduší informováni ředitelé mateřských, základních i středních škol, zdravotnických zařízení a zařízení určených k péči o seniory. Právě děti a senioři jsou totiž populací nejcitlivější na zdravotní důsledky zhoršené kvality ovzduší. Ti by za podobných okolností neměli být vystavováni zbytečnému riziku, které v tomto případě skýtá jakýkoli pohyb venku.

Ke stažení: 

Tab.1_Zdrojová data ČHMÚ 31.1.2011