Negativní trendy ve výskytu alergických onemocnění v MB II.

V textu Negativní trendy výskytu alergických onemocnění v MB 2005-2011 jsme Vám slíbili podívat se ještě blíže na souvislosti dat, která jsme získali z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR. Ukažme si, na základě jakých dokumentů je tato instituce zpracovává a od kterých konkrétních lékařů nepříznivá zjištění pochází. Všechny tzv. zpravodajské jednotky pro obor Alergologie a klinická imunologie za ORP MB totiž sídlí v našem městě.

Konkrétně to jsou:

1. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, Oddělení Alergologie
2. Alergologická ordinace Mladá Boleslav, MUDr. Vedral
3. Alergologická ordinace pro děti a dorost Mladá Boleslav, MUDr. Štolcová
4. Alergologická ordinace Mladá Boleslav, MUDr. Heroutová

Jak vypadá aktuální Roční výkaz o činnosti Zdravotnického zařízení v oboru Alergologie a klinická imunologie, zjistíte v první příloze. V druhé jsou Pokyny pro jeho vyplňování. Výkaz vyplňuje samostatně každá ordinace v oboru, včetně ambulantních částí nemocnic a také každá imunologická laboratoř, bez ohledu na jejich zřizovatele. Doručuje se ÚZIS do 15 dnů od ukončení sledovaného období. Souborné zpracování údajů bohužel neumožňuje jejich další podrobnější regionalizaci dle bydliště pacientů.

Negativní trendy vývoje výskytu nejdůležitějších sledovaných alergických onemocnění v Mladé Boleslavi nemají jedno vysvětlení. Jedná se o soubor diagnóz, jejichž původ je multifaktoriální, tedy s více příčinami. K dlouhodobým sledováním, která provádí Státní zdravotní ústav (SZÚ) Praha u dětské populace již od poloviny devadesátých let se dozvíte více  zde. V letech 2001 a 2006 proběhly průřezové prevalenční studie alergických onemocnění v populaci 5, 9, 13 a 17letých dětí. Šetření proběhla v 18 městech ČR.  MB v tomto souboru bohužel není. Po sběru dat poslední etapy (2011-2012) je zhruba v polovině roku 2013 očekávána publikace jejích výsledků.

Významný podíl znečištění ovzduší na zvýšeném a stále se zvyšujícím výskytu těchto onemocnění je odbornou veřejností široce sdílen, zejména (ale nejen) v městském prostředí. Podrobnější podklady, včetně kontaktů na řešitele některých souvisejících projektů jsou k dispozici na vyžádání u autora příspěvku. Námi získané údaje budou součástí připravované Ročenky životního prostředí města MB, kterou jsme se rozhodli zpracovat po vzoru Zpráv o životním prostředí jednotlivých krajů ČR, které jsou dostupné na webu CENIA, České informační agentury životní prostředí.

Za vstřícnost a informace děkujeme ještě jednou Ing. Zdeňce Novákové z ÚZIS ČR, odboru analýz, publikací a externí spolupráce.

David Hradiský, 5. 5. 2013