Negativní trendy výskytu alergických onemocnění v MB 2005- 2011
V předchozím textu Žít Boleslav- (Z)dravé město jsme Vám ukázali, jakým způsobem se na začátku roku 2011 do Strategického plánu rozvoje města dostaly historicky první (a které konkrétní) zmínky o zdravotní zátěži obyvatel ze znečištění jeho ovzduší. Díky údajům, které nám poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Vám nyní můžeme i poprvé přiblížit dlouhodobé negativní trendy ve výskytu alergických onemocnění na Mladoboleslavsku.
Pro celkovou představu o předmětu našeho zájmu citujme nejprve úvodní stranu poslední dostupné celostátní zprávy- Činnost oboru alergologie a klinické imunologie v roce 2011 „Na alergologických pracovištích se v roce 2011 léčilo 888 655 pacientů (898 tisíc v roce 2010). Počet léčených pacientů na tisíc obyvatel byl 84,7 (v předchozím roce 85,4). Počet léčených pacientů na úvazek lékaře meziročně poklesl z 2 079 na 2 021.“
Dále na str. 2 „ Z celkového počtu pacientů léčených pro určitou diagnózu na odděleních alergologie bylo ve sledovaném roce 49,5 % osob ve věku do 19 let a 50,5 % připadalo na pacienty starší 20ti let.
… Ze sledovaných (dispenzarizovaných) osob pro vybranou diagnózu trpělo nejvíce pacientů pollinosou, neboli sennou rýmou, a to jak ve věkové skupině 0 až 19 let (79 nemocných na tisíc dětí a dorostu), tak lidé starší (21 pacientů na 1 000 osob ve věku 20+). Druhým nejčastějším onemocněním bez ohledu na věk bylo astma. Pacientů do 19 let se s touto nemocí potýkalo 69 z tisíce dětí a dorostu, u osob starších 20ti let se astma vyskytovalo u 18 z 1 000 obyvatel ve věku 20+. Třetí nejvýznamnější diagnózou, která byla léčena v alergologických ordinacích, byla stálá alergická rýma. Nemocné do 19 let postihovala v 38 případech z 1 tisíce dětí a dorostu, osoby starší 20ti let pak v 11 případech z tisíce osob příslušné věkové kategorie.“
Na výkazu pro obor alergologie a klinické imunologie se vedle výše zmíněných onemocnění sleduje dalších osm diagnóz, které svým výskytem nejsou tak časté. Jedná se o atopickou dermatitis , imunodeficienci s převahou poruch protilátek, běžnou variabilní imunodeficienci a pět vzácnějších, které dále nebudeme zmiňovat. Celý text zprávy najdete v první příloze. Jeden pacient může být uveden i vícekrát, pokud je léčen na více diagnóz.
Dále prezentovaná data jsou zpracována z hlášení zdravotnických zařízení z oboru alergologie a klinická imunologie za každou obec s rozšířenou působností (ORP) v rámci Středočeského kraje a pro srovnání je vždy stanoven i krajský průměr. Středočeské zprávy ÚZIS sice konstatují, že „Svobodná volba lékaře a dopravní dostupnost hlavního města Prahy může vypovídací schopnost těchto údajů v některých případech výrazně zkreslit“, ORP MB ale těsně s Prahou nesousedí. Za ORP MB pochází hlášení ze čtyř zařízení, která jsou všechna v samotné Mladé Boleslavi. Která to jsou a jak tato hlášení vypadají, Vám popíšeme v dalším příspěvku.
Zpracovali jsme vývoj výskytu 4 nejčastějších sledovaných diagnóz a jejich srovnání s krajským průměrem mezi lety 2005- 2011. Výsledky zatím ponecháváme bez dalšího komentáře. Zejména vývoj výskytu astmatu v ORP MB/ MB je výmluvný... Podíváme se na ně ještě trochu blíž. Za názvy diagnóz jsou v tabulkách a grafech číselné kódy, kterých je pro ně užíváno v systému mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). I s ohledem na veřejnou nedostupnost, či unikátnost dat, která publikujeme, začínáme od března s jejich prezentací v režimu Creative Commons . Příslušný piktogram najdete vždy na konci textu, grafu, tabulek apod.
Dlouhodobé negativní vývojové trendy se shodují se souvisejícími pasážemi analytické i návrhové části strategického plánu rozvoje MB, se kterými budeme dále pracovat, abychom Vám poskytli obsáhlejší a vícerozměrnou představu o činnosti našeho města. Za laskavost a spolupráci děkujeme Ing. Zdeňce Novákové z odboru analýz, publikací a externí spolupráce ÚZIS ČR v Praze.
David Hradiský, 4. 3. 2013