Stane se Mladoboleslavsko a Mělnicko krajem uhlí, hořícího v podzemí?
V minulých týdnech oslovilo MŽP desítky obcí na Mladoboleslavsku a Mělnicku, aby vyjádřily své stanovisko k záměru australské firmy Wildhorse Energy využít hlubinné ložisko černého uhlí mezi Mělníkem, Mladou Boleslaví, Jabkenicemi, Luštenicemi a Benátkami n.Jizerou o rozloze přes 400km2 (přesný zákres uhelného ložiska v mapce ke stažení).
Uvedená firma uvažuje o využití dosud nepříliš rozšířené metody podzemního zpyňování uhlí (undergound coal gasification - UCG). Ta - zjednodušeně - spočívá v tom, že se uhelné sloje navrtají a ložisko se zapálí a proces hoření se reguluje kyslíkem přiváněným z povrchu, zatímco jinými vrty se jímá získaný plyn (viz obrázek). Ten lze dál využívat podobně jako zemní plyn k topení, spalování v elektrárnách a podobně.
Přestože australská společnost požádala zatím MŽP pouze o stanovení průzkumného území, zvedl se ze strany zástupců obcí silný odpor. Jak zaznělo na schůzce zástupců dotčených obcí v Byšicích 23.1.2012, použití technologie podzemního zplyňování v hustě obydlené krajině Středních Čech má řadu rizik a nejasností. Kromě vnějších zásahů do krajiny v podobě technického zázemí a plynovodu není vyloučeno i propadání půdy po vyhoření ložiska. Největší riziko se ale skrývá pod zemí: v celé oblasti jsou významné lokality akumulace podzemních vod jedinečné kvality, které slouží jako zdroje i budoucí rezervy pitné vody pro široký region. Přestože zástupci těžařské firmy se snaží riziko jejich znečištění vyvracet, výsledky dřívějších experimentů zaznamenaly kontaminaci podzemních vod látkami vznikajícími při podzemím spalování uhlí. Uvedená technologie se navíc komerčně využívá zatím pouze v neobydlených oblastech Austrálie a jižní Afriky, v hustě obydlených územích Evropy dosud není vyzkoušena a probíhají zatím pouze průzkumné práce.
Z pozice silné globální firmy, usilující o maximální zisk je zájem vypálit nám kvalitní černé uhlí pod nohama pochopitelný. Souhlasné stanovisko MPO k tomuto projektu (v souladu s českou originálně anachronickou energetickou koncepcí uhlí a jádra) asi také nepřekvapí. Rozhodující bude vyjádření MŽP, které by mělo brát v potaz jak nevratnou hodnotu "rodinného stříbra" v podobě kvalitního černého uhlí, které by budoucí generace dokázaly jako rezervy v nouzi jistě využít efektivnějším způsobem, ale i riziko dlouhodobého znehodnocení obnovitelného zdroje, jehož hodnota bude v budoucnu stále stoupat: kvalitní pitné vody. Zdali našim dětem zůstane obojí: železná rezerva uhlí i vydatný zdroj dobré vody, nebo díky krátkodobému ekonomickému zájmu jedné firmy a naší lhostejnosti a pasivitě přijdou možná o obojí, je tak trochu věcí nás všech...
Honza Cindr
Reportáž se zástupci obcí a těžařské firmy najdete na portálu ČT 24