Expedice za hranice všedních dnů...
Tak se nám ta letošní adrenalinová výprava za hranice všedních dnů nějak odhomelesáčtila: z HL jel pouze Dráb a Dan, s ním Áďa a její dva kámoši - Káťa a Honzík. Přijde mi to škoda, neb to rozhodně stálo za to a vzhledem ke 100% spaní v autě či kolem něj to vyšlo více než studentsky levně.
Vyrazili jsme v pátek 17.8. na noc do Rakouska. Nad ránem jsme se u benzínky stačili ještě asi 3 hodiny prospat, abychom dopoledne vyrazili na první technicky lehkou (B), ale velmi dlouhou a za vedra vyčerpávající feratu u Traunsee. Fantastické výhledy na jezero a díky převýšení 1200m stále nové zvedající se obzory. Večer dehydrovaní sestupujeme normální cestou a se západem slunce se vrháme do vlahé vody Traunsee. Ve studánce chladíme víno na večer, Honzík vaří první ze svých kulinářských specialit a potmě přejíždíme kamsi na parkoviště nedaleko Halstattsee.
V dalším kýčovitém dni vyrážíme na déčkovou feratu přímo v Halstattu. Honzík se seknul hned na začátku a šel raději do města, ostatní ji statečně zdoláváme, včetně žebříku vytrčeného šikmo do prostoru. Koupání na ostrůvkopláži s WC a teplou vodou, Dráb si dává "saunu" v ústí ledovcového potoka. Elegantní starobylé pramice s jedním veslem. Plážový volejbal a velkolepá večeře na travnaté pláži u jezera. K dokonalosti nechybí nic..
Třetí den zastavujeme u Gosausee s kýčovitým panoramatem masivu Dachstainu a ledovcem. Efektní moderní déčková ferata přímo nad hladinou jezera s lanovým mostkem nad hlavami turistů. Jako bonus ještě koupání v průzračné vodě jezera spolu s okouny a sportovně vyhlížejícími Rakušankami (teplotu vody si volí každý individuálně zanořením do libovolné hloubky).
Zvečera přejíždíme horskou mýtnou silničkou na planinu Postalm, odkud po noční bouřce čtvrtý den Káťa s Honzíkem vyrážejí na horský výlet mezi kravskými pastvinami a zbytek výpravy na adrenalinovou feratu 25m hlubokým kaňonem s lanovými lávkami, málo vypnutými lany a přeskokem (!) z jedné strany rokle na druhou. I Dráb už má konečně trochu staženo.. :-) Navčer přejíždíme pod Dachstein a do šera dáváme ještě první pořádnou Honzíkovu feratu - loňskou déčkovou Hias v krásné soutěsce nedaleko Ramsau.
Spíme přímo ve Schladmingu na parkovišti a ráno nafukujeme pálavy a kromě Ádi testujeme posádky na lehké až nudné jedničce pod Schladmingem. Odpoledne přitvrzujeme a přejíždíme pár km nad Schladming, kde si užíváme lehkou dvojku a večeři u kamínkové pláže s totemy alpských šamanek. Káťa statečně přejela bez ztráty kytičky..
Další den po pěkné noční bouřce chceme zkusit Teichl a Steyer, ale z Teichlu se vyklube mělký potůček (i když cestou níž vypadá rozhodně líp, než na uváděnou jedničku) a tak nasedáme až pod přehradou Klaus na Steyer. Ten chvílemi hezky teče, většina je ale na rakouské poměry hodně olejnatá (zpestřením je spouštění lodí přes hranu přehrady).
Po příjemném večeru v pivnici s pohostinným burákovým číšníkem a noci na parkovišti u nádraží se vydáváme na osvědčenou Salzu. Vodáků plno (čeština převládá) a vody málo (asi jako vloni - kolem 130-150cm ve Wildalpenu), ale řeka opět nezklamala. S chutí dáváme i dolní soutěsku. Namísto večerní "uzavřené" feraty odvážíme rakouské vodáky, kteří nám radí bezva nocležiště ve Fachwerku. Fantaskní mlhavé rozednívání z čínských krajinomaleb.
V sobotu zakončujeme druhým sjetím Salzy (Wildalpen - dolní soutěska), neb blízký Erlauf bude asi bez vody. I podruhé to stojí za to - ve vydařené premiéře vysmáté posádky Áďa - Honzík se podařil i jedný letošní křest (nemají jezdit bokem!)... Večer balíme a v 18 h vyrážíme nach Prag (Dan s Honzíkem se vydrželi učit matiku 4 hodiny cesty). Tak třeba zase za rok..!
Dráb
