Tábor | Gold Creek 1879

Tak a je to za námi. Přežili jsme v drsných podmínkách zlatokopeckého tábora na Aljašce, kde lišky dávají dobrou noc (vždycky po setmění se liščí máma se dvěma liščaty vydala odvážně na průzkum tábora a v noci se liščata trénovala v odnášení neuklizených kroksů).
      S Johnym - Klátivým Billem, který nás sem všechny pozval, jsme se sice nikdy nepotkali, ale jako noční jezdec, rozvážející poštu, nám alespoň doručoval užitečné informace. Poté, co se někdo v noci nezvaně pídil po táboře po našem pracně narýžovaném zlatě, jsme raději drželi noční hlídky a objevili bandu podivnejch týpků, poflakujících se v noci kolem našeho tábora. Díky Fílově detektivnímu pátrání se nám podařilo společně vytvořit rekonstrukci jejich vzhledu a identifikovat v nich členy a kápa gangu, který vykrádá zlatokopecké tábory na celém horním Yuconu. Pocvičili jsme se v zacházení se zbraní a v maskování, ale než jsme se stihli vydat pátrat po padouších, stačil nám vybrat zásoby jídla medvěd. Tak jsme se vydali po jeho stopě, zachránili nerozvážnou Beky a pochutnali si na vlastnoručně připravené medvědí pečínce. 
      Další překvapení přišlo v neděli, když jsme ráno našli odemčený nedobytný bankéřův sejf, z něhož zmizelo všechno uložené zlato i spolu s bankéřem a kuchařkou Pájou. Rozlíceni podlým zločinem jsme pro ně (či jejich únosce) postavili šibenici a vydali se pátrat po jejich stopách. Náhradu za zmizelou kuchařku domluvili šerif a Beky v indiánském táboře, kde od náčelníka Šošonů Bučícího Jelena koupili za medvědí kůži a 500 karátů zlata jeho dceru Krásnou Lucy. Náš noční přítel nám zase získal informaci o opuštěném gangsterském táboře, kam jsme se odvážně vydali na výpravu s přespáním. Během ní jsme podle legendy o půlnoci opravdu našli světélkující hroby mrtvých gangsetrů a rekonstruovali podobu jejich Velkého Bosse.
       Nakonec se nám - mezi rýžováním zlata, osvěžováním v naší přepychové laguně s Fílovými dírami, kradením šerifovy whisky a dalšími zlatokopeckými radovánkami - podařilo koupit od Indiánů část mapy s vyznačenou jeskyní, kde prý Velký Boss ukrývá všechno uloupené zlato. Sebrali jsme všechnu kuráž, nabili své špuntovky a vydali se po ní pátrat. Po krkolomném sestupu a dobytí jeskyně bylo zřejmé, že Velký Boss byl opravdu náš bývalý bankéř. Nejen, že v jeskyni ukrýval všechno naše uloupené zlato, ale po riskantním vypáčení bedny s dynamitem jsme namísto třaskaviny nalezli obrovský poklad, z něhož si každý odnesl značné bohatství (kvůli možným potížím s finančním úřadem zde neuvádíme konkrétní množství). Cestou zptáky do tábora jsme navíc narazili na Big Bossův hrob, takže žádná odveta za náš úspěšný lup už nehrozila a my si mohli v klidu vychutnat svou poslední večeři, zkoušku důvěry i Initipi a vrátit se způtky ke svým rodinám, bohatší o hroudu zlata, hromadu špinavého prádla a kupu nezapomenutelných zážitků.
     A na Gold Creeku už budou dávat dobrou noc zase jen ty lišky...