2004- 2. část- Elektronická nástupní cesta

Ve druhém pololetí roku 2004 byla publikována řada dokumentů, jež s určitým zpožděním, daným zpracováním dostupných měření ( které je běžné doposud ) ukážou definitivně zrod problému, s nímž se potýkáme dodnes. Konec roku pak přinesl nadějný příslib, že se jím někdo chce zabývat.

Z připojených měsíčních průměrných koncentrací PM₁₀ mezi lety 2000-2004 vyplývá, že od února 2003 všechny i v roce 2004 překračují měsíční průměry předcházejících tří v Mladé Boleslavi (MB) "nejčistších" let. Ještě zřetelnější je někdy i několikanásobný nárůst měsíčních maxim ve stejném období. Jak ukážeme v jiné souvislosti v jednom z dalších příspěvků, topná sezona jako celek byla mezi lety 2001/ 2002 teplotně nadprůměrná (teplejší), sezony 2002/ 2003 a 2002/ 2004 naopak lehce chladnější, než normál. Jak vypadal rok 2004 co se týče denních koncentrací PM₁₀,  najdete na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2004_enh/cze/pollution_overview/overview_PM10_SMBOA_41030.html

Měsíční průměry i maxima ukazují spíše na „sycení“ kontinuálními zdroji ať už primární, nebo sekundární prašnosti. Pro první půli roku 2004 lze zpětně předpokládat vliv v říjnu 2003 dokončeného zahloubení železniční trati Na Slovance, neboť finální terénní úpravy a dokončování okolí probíhalo později až po zprovoznění trati. Vliv sekundární prašnosti v rámci rekonstrukce areálu městského stadionu je možný, i když pouze krátkodobě. Rozsah tohoto vlivu šlo, kdyby to někdo chtěl, poměrně jednoduše prověřit. Například bourání bývalé hlavní tribuny původního stadionu, které proběhlo na přelomu roku 2002-2003 ale doprovázel jediný slabý nadlimit v prosinci 2002 a jeden v lednu 2003.

O tom, že důležitá musela být naopak prašnost související s budováním dopravní infrastruktury (I/38 a souvisejících komunikací) a rozvíjejích se okrajů města MB svědčí i poklesy měsíčních koncentrací mimo topnou sezonu po roce 2006. O tom více v dalších příspěvcích. Další kontinuální zdroj PM₁₀ je samozřejmě rostoucí intenzita dopravní zátěže stále se přibližující místu měření na Severním sídlišti.

30. července je Krajským úřadem rozeslán Věstník právních předpisů Středočeského kraje, který reaguje na některá nová ustanovení Zákona o ochraně ovzduší 86/2002 (je přílohou příspěvku 2002- Krajina elementální). Obsahuje Nařízení, kterým se vydává Krajský regulační řád pro regulaci zdrojů znečišťování ovzduší na území Středočeského kraje a Nařízení, kterým se vydává Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje. Program pracuje s daty do roku 2002 a Mladá Boleslav (5 výskytů v celém dokumentu) je zde zmíněna pouze v souvislosti s překračováním imisních limitů stanovených pro koncentrace přízemního ozonu v letech 2001 a 2002 a v souvislosti s emisemi původem ze Škoda Auto.  Věstník připojujeme v příloze.

V srpnu vychází Grafická část ročenky Znečištění ovzduší na území České republiky 2003 http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr03cz/obsah.html . Doplňuje data z tabelární části a nejdéle od srpna 2004 bylo tedy známo, že na 3, 77 % území ORP byl roku 2003 překročen roční imisní limity pro ochranu lidského zdraví stanovený pro PM₁₀ (40 µg/m³) a na 3,4 % území ORP byly překračovány denní imisní limity (50 µg/m³)  pro PM₁₀. Postižená plocha je v tabulce 2. 2. 21 http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr03cz/tab/t2221.html vyčíslena na 4,91 % celkové plochy ORP. Stále ale nebylo jasné, kde přesně se tato překročení udála, resp. kde vznikla OZKO.

Definitivní upřesnění přinese prosincový Věstník Ministerstva životního prostředí. Najdete ho též v příloze. Z něj je zřejmé, že imisní limit pro roční koncentrace PM₁₀ byl překročen na 100% území Statutárního města MB, na 100% území obce Bradlec a 50 % území obce Kosmonosy. Denní imisní limity pro PM₁₀ byly překročeny na 100% území obce Bradlec, Kosmonosy, Plazy a na 42,9 % území magistrátu města MB. V součtu jsou tyto postižené lokality oněmi 4,9 % celkové plochy ORP MB. V zakouřené restauraci se roku 2003 ve zmíněných obcích ocitnou všichni obyvatelé. Většina postižených je samozřejmě z MB. První oficiální kvantifikace se objeví až o rok později. Budou velmi podrobné. Sami postižení však za informování municipalitou nestojí a zřejmě proto systematicky neinformováni i v budoucnu zůstanou.

19. srpna 2004 ustavila rada města MB komisi Zdravého města (ZM). Komise má slovy tiskové zprávy přispět k účinnější spolupráci mezi veřejnou správou a občany nebo jejich uskupeními a má mít rovněž vazbu na Strategický plán rozvoje města, viz.  http://www.mb-net.cz/?page=cz,1290.ustavena-komise-zdraveho-mesta-mlada-boleslav . S účastí v mezinárodním projektu ZM počítá Strategický plán MB z roku 2002 i jeho aktualizace z října 2003. Konkrétně jako s cílem B. I. 7, který je součásti globálního záměru B. I- Posílit image města jako regionálního centra, rozšířit zastoupení institucí krajského a nadregionálního významu. 

9. 12. 2004 v Kulturním středisku Svět proběhlo první Fórum ZM. Zápis najdete na http://www.mb-net.cz/?page=cz,1586.forum-zdraveho-mesta . Pozváni byli zástupci odborů magistrátu města, zástupci NNO, základních a středních škol, MŠ, členové komise ZM a občané města Mladá Boleslav. Cílem jednání bylo osm výstupů z pracovních skupin, které mají být doplněny do stávajícího Strategického plánu. O tehdejší účasti se zápis nezmiňuje. 

Pod bodem E se skrývá zárodek aktivit, které vydají počet v následujícím roce v rodícím se Plánu zdraví a kvality života. Tyto aktivity „starého“ ZM pak koncem roku 2005 rezultují v překvapivě jasný a strukturovaný přehled o situaci, který si rozhodně nezaslouží zapadnout.

Přes tento nadějný příslib bude příští rok ještě hůř. Z více důvodů. To až v dalším příspěvku.
 

David Hradiský, 23. 5. 2012