4. změna ÚPSÚ MB- P11-bydlení individuální v lokalitě Debř – Láskov – 20,806 ha

Navazujeme na včerejší příspěvek. Jako první Vám přibližíme záměr změnit zemědělsky využívanou půdu na stavební pozemky v atraktivní lokalitě Láskov. Citujme text vyhodnocení vlivu této změny označované jako P11 na udržitelný rozvoj území, jenž zřetelně ukazuje na fragmentární povahu některých hodnocení, které navíc nezvažují jiné vlivy, než na jejich bezprostřední okolí…

„ ...Jedná se o jednu z největších ploch v rámci Změny č. 4 a největší plochu pro bydlení. Plocha je v kontaktu s RBC 1237. Přímý vliv na RBC se neočekává, možné jsou nepřímé vlivy. K jejich eliminaci by v územní studii předepsané v návrhu Změny č. 4 měl být řešen kontakt P11 s RBC tak, aby oplocení pozemků nedosahovalo až k hranici RBC.

Střední vliv byl identifikován u krajinného rázu. Plocha se nachází na rozhraní dvou oblastí krajinného rázu, které je umístěno v údolí řeky Jizery. V územní studii je nutné prokázat, že nedojde k negativnímu ovlivnění tohoto předělu. Žádoucí je rozdělit plochu souvislým pásem zeleně a nevytvořit ucelenou zástavbu vytvářející v dálkových pohledech dojem hradby. Využití plochy znamená poměrně rozsáhlý zábor ZPF v rozsahu 20,5 ha, i když z toho pouze 2,1 ha je ve II. třídě ochrany.

Očekáváno je mírně negativní ovlivnění vodního režimu díky navýšení podílu nepropustných ploch. V řízeních týkajících se zástavby lokality je třeba uplatnit podmínky na vsakování dešťových vod na zahradách a v plochách veřejné zeleně.

Plocha se nachází v Ochranném pásmu vodního zdroje III. stupně. Negativní vlivy na vodní zdroj se nepředpokládají, bude zajištěno řádné odvádění a čištění odpadních vod.

Dopravní obsluha plochy bude mít negativní vliv na kvalitu ovzduší a též způsobí vyšší hlukovou zátěž, která může spolu s již existující dopravou sousedních ploch kumulativně negativně ovlivnit pohodu bydlení v obytných plochách jižně od P11 i v ploše samotné.

Rozsah plochy také zakládá mírně negativní vliv na produkci odpadů.

Celkový vliv na přírodu a krajinu byl identifikován jako středně negativní. Vliv na obyvatelstvo a zdraví byl identifikován jako mírně negativní...“

Málokdo tomu uvěří, ale 12 rodinných domů topících dřevem v moderních krbových kamnech „přidušeným“ spalováním, dokáže vyrodukovat tolik emisí PM₁₀ jako 410 MW spalovací zařízení! Viz. příloha „Lokální topeniště- spalování dřeva“ z dílny řešitelů ze společnosti TESO a.s., která mj. disponuje rozsáhlými referencemi Škoda auto a.s. i ŠKO-ENERGO, s.r.o.

Od jara 2010 se autorovi nepodařilo najít jedinou zmínku o jakékoli investici či rozvojovém dokumentu financovaném Statutárním městem Mladá Boleslav, který by se snažil formou odborného posudku či studie na základě známých „větrných růžic“ stanovit jakýkoli regulativ pro zástavbu generující provoz nových stacionárních malých emisních zdrojů v okolí hustě obydlených oblastí města. Včetně těch, které mají pouze charakter přítopu, který moderní krbová kamna pro novou výstavbu často představují.

Jinými slovy, povolíte-li naslepo rozvoj nové výstavby (zahuštění byť méně výkonných nových emisních zdrojů) na nevhodném místě v blízkosti hustě obydleného sídliště, škodliviny na něj může snadno přenášet místně obvyklé proudění vzduchu. Výsledek je předvídatelný a obvykle i nevratný.

Z výše citovaného posudku je zřejmé, že jako relevantní pro zhoršení kvality ovzduší uvažuje pouze dopravní obsluhu území, která nemůže mít jiný, než mírný a velmi lokální vliv.  Kolik se na 20 ha dá prodat domů/krbů/kotlů jakéhokoli typu autor neví. O tom, že na bezpodmínečné a dále nehodnocené schválení této změny bude vyvíjen silný tlak, ale nepochybuje.

Přílohu publikujeme se schválení ing. Vladimíra Bureše, ředitele společnosti TESO a.s. a předsedy občanského sdružení Ochrana kvality ovzduší.

David Hradiský a Kaa, 1. 11. 2013