Autodomestikace

Obyvatelé „ průjezdek “ mezi ulicí U stadionu a U penzionu nejsou jediní v Mladé Boleslavi, kdo se ihned po východu z domu ocitají v bezprostředním ohrožení. Nevchází na chodník, ale rovnou na veřejnou komunikaci. Pohyb aut v protisměru, či snaha řady řidičů kteří tu jen projíždějí využít povolenou padesátku (není to totiž formálně obytná zóna) jsou tu běžné.

V našem městě má velký zaměstnavatel právo za nezvykle výhodných podmínek nabízet zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům i dalším zákazníkům nový nebo ojetý vůz. Vystaveni této konkurenci mají i ostatní značky a dovozci právo dělat totéž. Město Mladá Boleslav pak má za povinnost z veřejných zdrojů všeho druhu zajistit jim obratem místo k parkování.

Přibližně stále stejný počet lidí, kteří obývají panelové i jiné domy na sídlišti tak vyžaduje čím dál větší prostor k řešení „dopravy v klidu“ i té standardní v neklidu. Hrát badminton, či kopat si jen tak s kamarádem před domem, věc ještě na konci osmdesátých let běžná, je dnes trestuhodnou překážkou v silničním provozu. Nebo devastací veřejné zeleně.

Z části velkého fotbalového hřiště, původně součástí Nového parku nedaleko zmíněných ulic, byla nejprve odkrojena část, na které vyrostl parkovací dům. Posléze začaly být jednotlivě rekonstruovány zmíněné bezejmenné spojovací komunikace. Byly upraveny parkovací plochy podél ulice U Penzionu a tamtéž „zkapacitněny“ i ty přiléhající k zároveň zrekonstruovanému dětskému hřišti.

Podoba posledních úprav působí trochu rozporuplným dojmem. Nelze si nevšimnout úbytku zeleně a zúžení chodníků na úkor „ silnice“. Před domy je komunikace naopak širší, protože společná. Přibyly odpadkové koše, kontejnery nezabírají místo k parkování a jsou skryté gabiony. Systém „ průjezdek “ kopírují pro ty, kteří nechtějí být ohrožováni auty před domem, paralelní „průchodky“ vzadu. Všechny ještě nejsou dokončené. Bohužel vzhledem k velmi prudkým schodům ze zadních vchodů panelových domů, je zvlášť v zimě nemožné je použít jakkoli pohybově nezdatným člověkem. 

Prostor mezi panelovými domy se tak stává hlavně parkovací výplní. Zbytek musí být k dispozici pro venčení psů a zároveň pohlednou a udržovanou kulisou. Přírodu hledejte za městem. Hrát si nejen dětem se sluší na hřišti. Každý člověk a daňový poplatník má právo zaparkovat co nejblíže u vchodu. Co nejrychleji opustit svůj dům, svou ulici, neuhýbat (či příliš) nikomu, když zrovna jde či jede po stejné veřejné komunikaci. Má právo dostat se kamkoli a zpět. Parkovat se přitom nesluší pouze na parkovišti. A ať to nic, nebo moc nestojí.  Tato logika se už dávno vplížila i do jiných sfér života. Lidé na sídlišti například nikdy nebyli omezováni/ ohrožováni takovým množstvím psích domestikantů a odpadních produktů jejich metabolismu. V tomto případě ale není problém co s nimi „v klidu“. To je plně v režii jejich majitele.

Z žádné reklamy vyzývající ke koupi automobilu se nedozvíte, že tato věc většinu svého života stojí, resp. neproduktivně zabírá prostor. V době významného poklesu prodejů osobních automobilů na nejdůležitějších evropských trzích, který se u nás zatím neprojevuje, nelze přehlédnou řadu zajímavých aktivit. „Autům nejvíc škodí auta“ tvrdí dopravní inženýři.  Zóny 30 v Německu podporuje už i autolobby  a v pražském Karlíně už tak jezdí v jeho rezidenčních částech. Více najdete v příloze.

Kaa