Budujeme- nerušit

Tento týden uplynou dva roky od začátku snažení, se kterým bychom Vás chtěli blíže seznámit. Má stále otevřený konec a zdánlivě k ničemu nevedlo. Dalo nám tvrdě, ale věcně nahlédnout realitu fungování našeho města. Umožnilo nám však setkat se s řadou zajímajících se a najít další motivaci i cestu, jak se pokusit zlepšit životní prostředí v MB. Záměr jsme avizovali v předchozím textu Jihlava- 2 roky nejen MB-eko

Cílem zpracování takovéto studie bylo a doposud je blíže zhodnotit zdravotní rizika zhoršené kvality ovzduší pro dospělou i citlivé populace a zejména podrobněji zmapovat míru zátěže v jednotlivých částech města a jeho okolí. Dále podrobněji identikovat její zdroje, které se nemusí nacházet pouze v areálu města a navrhnout možnosti snížení jejich emisí, resp. omezení jejich negativního působení a rizik. 

Město Mladá Boleslav, jako město nepravidelného tvaru, bez okružního systému s převažující dojížďkou, jak ho klasifikuje Centrum dopravního výzkumu má své specifické, nejen dopravní problémy. Některé naopak samo svým fungováním způsobuje svému okolí. Město i jeho blízké okolí leží v konkrétním terénu- reliéfu a vztahy mezi jednotlivými částmi této sítě se v čase mění. Jedná se o stále se rozvíjející region, kde se podle všeho mění i vliv jednotlivých částí na životní prostředí své i svého okolí.

Některé trendy lze vyhodnotit jako obecnější- rostoucí objemy dopravních výkonů na území, rozvoj průmyslových zón, přechod k topení, či přítop pevnými palivy v lokálních topeništích apod. Některé jsou vázané na konkrétní místo. Např. stavba zahloubení železniční trati na Slovance a následné zprůjezdnění třídy Václava Klementa odstranilo čekání u přejezdu, ale přesně se kryje se skokovým zhoršení kvality ovzduší v MB. Staveniště zarostlo, okolí bylo uklizeno, k návratu k původním míře imisní zátěže z let 2000-2002, v té době jedné z nejnižších v ČR, již nikdy nedošlo. Mezitím se stavělo jinde, zahustila se síť komunikací v okolí i ve městě, resp. dále se zahušťovat bude. Fyzikální zákony platí všude stejně a domnívat se například, že SV tangenta „sama od sebe“ zlepší kvalitu ovzduší, si netroufá ani dokumentace projektu.

Obdobné materiály, jako „Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik“ často úspěšně nahrazují místní program pro zlepšení kvality ovzduší, který cíleně pro MB v minulosti nebyl zpracován (důvody se budeme věnovat samostatně). Jsou důležitými podklady pro plánovitý a udržitelný rozvoj měst i regionů. Nevíme-li, co a kde je nejpodstatnější problém, nemůže cíleně intervenovat a stáváme se pasivními diváky, ve vleku . Jihlavská studie je cenná a inspirativní z mnoha důvodů. Jasně ukázala co a kde by se nemělo dělat, aby se situace dál nezhoršovala a to nejen v rámci samotné Jihlavy. Její příprava byla nákladná, zejména díky rozsáhlému sledování šíření pachových látek (kvůli konkrétnímu znečišťovateli). Na stránkách krajského úřadu Vysočina najdete její  Kompletní výstupy . Samostatně připojujeme její Syntetickou část s doporučeními, např. brněnského Centra dopravního výzkumu a Studii zdravotních rizik.

Autor těchto řádků, díky aktivitě a pomoci několika spolupracujících, získal 5. 11. 2010 pověření „ke shromáždění podkladů a vypracování strukturované cenové nabídky přípravy analytického materiálu „Vyhodnocení kvality ovzduší ve městě Mladá Boleslav a z něho vyplývajících zdravotních rizik“, po vzoru materiálu vypracovaného městem Jihlava.“ Plná moc město k ničemu nezavazovala a končí slovy „ Nabídka bude následně posouzena Radou statutárního města Mladá Boleslav, která bude konat dle dalšího uvážení.“  Její text existuje ve 2 vyhotoveních a je k nahlédnutí u autora.

Ten následně kontaktoval pražskou centrálu ČHMÚ a po osobním jednání v Komořanech byla příslušným oddělením nabídka připravena a těsně před Vánoci 2010 odeslána.  Najdete ji v příloze. Kalkulace pro jednotlivé podstudie, které lze různě kombinovat dle poptávaného rozsahu, byly zpracovány s osobním dovětkem, že finální cena může být na základě jednání dále snížena. Zároveň měla být dále specifikována šíře zájmového území. Pro úplnost obsahuje nabídka i cenu zřízení nové stálé monitorovací stanice (tolik stála ČHMÚ) a denní pronájem měřícího vozu pro pohyblivou imisní kampaň. Naše snaha tedy logicky nejprve směřovala k možnosti financování studie městem po zvážení jeho radou.

Jestli a jak o ní rada města hlasovala, autor posléze nepátral. Prostředky nutné k přípravě studie se totiž v rozpočtu pro rok 2011 nenašly a pustil věc ze zřetele. Vrátil se k ní díky zájmu několika informovaných opět loni a při té příležitosti se osobně dozvěděl upřesňující informace. Přípravu by město mohlo podpořit (míněno hlavně finančně, kromě nezbytné součinnosti) za předpokladu, že dokážeme eliminovat následující obavy:

1. Mohlo by poškodit Škodu Auto a. s., resp. mohlo by ohrozit její finanční příspěvky do rozpočtu města
2. Mohlo by poukázat na nespecifikované chyby v minulosti
3. Co když se dozvíme, to co už „víme“, tedy že situace není dobrá a „nedá se s tím vlastně nic dělat“

Ač autor nejprve potvrdil snahu pokusit se připravit nějaké podklady k eliminaci zmíněných obav, následně od ní upustil. Do rozpočtu se záměr nedostal ani pro rok 2012. Je možné, že byl na konci roku 2011 opravdu diskutován, ale dále jsme to neověřovali.

Připomeňme ještě, s jistou dávkou sebeironie, úvod příspěvku Honzy Cindra z předvolebního podzimu 2010 4 otázky budoucím mladoboleslavským politikům .

Začátkem letošního roku jsme se proto rozhodli jít poněkud odlišnou cestou. O ní v dalších příspěvcích.

David Hradiský, 27. 11. 2012

Ke stažení: 

Jihlava_Syntetická část