CENATOX v MB - Poster z European Aerosol Conference 2013

Prvním výstupem mladoboleslavské mise multisciplinárního projektu základního výzkumu CENATOX se kterým bychom Vás chtěli seznámit, je poster „ WINTERTIME DISTRIBUTION OF PAH WITH AEROSOL PARTICLE SIZE IN TWO CITIES IN THE CZECH REPUBLIC“ autorů Jana Bendla a Jana Hovorky z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK a Jana Topinky z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. Komentář vydá minimálně na dva texty. Nejprve k jeho souhrnným závěrům.

Cílem prezentovaného výzkumu bylo stanovit obsah karcinogenních Polycyklických aromatických uhlovodíků (kPAH) v jednotlivých velikostních frakcích částic zachycených v zimě roku 2012 z ovzduší v Ostravě- Radvanicích a v zimě roku 2013 v Mladé Boleslavi. A samozřejmě jejich vzájemné srovnání. Hlavní měřící stanice, kterou ukazuje titulní obrázek včetně popisu jejích jednotlivých součástí, byla v MB v areálu městského stadionu nedaleko atletického stadionu Jana Železného.

Obsah osmi karcinogenních PAHs, dle definice US EPA citované v materiálu v grafech dole, byl pro každý den měření stanoven z polyuretanových pěnových substrátů tzv. Hi-Vol kaskádního impaktoru, který jsme Vám popsali v příspěvku Jemné částice a nanočástice v ovzduší MB . Velmi nákladné analýzy obsahu PAHs ve vzorcích byly provedeny v akreditovaných laboratořích firmy ALS Czech Republic, s.r.o.

Podmínky při imisních kampaních v Ostravě a v Mladé Boleslavi nebyly úplně srovnatelné (v Ostravě -25°C a inverze, v Mladé Boleslavi významně tepleji, bez inverze). Obsah karcinogenních PAH byl v Ostravě několikanásobně vyšší. Jedná se o jednu z nejznečištěnějších lokalit Evropy. Obsah Benzo(a)Pyrenu-B(a)P byl však bohužel (s výjimkou jednoho dne) i v Mladé Boleslavi vyšší, než WHO stanovených hraničních 1 ng/m³. Podrobněji se koncentracím B(a)P a jeho obsahu v jednotlivých velikostních skupinách/ frakcích částic z ovzduší MB budeme věnovat v dalším příspěvku.

Vzhledem k množství vázaného B(a)P se ukazuje být nejdůležitější frakce 0,5-1 µm, která ho obsahuje nejvíce. V Ostravě i v MB. To mimochodem podtrhuje důležitost hodnocení koncentrací jemnější frakce „prachových částic“, než jsou nejčastěji hodnocené PM₁₀. Tedy PM_2,5 nebo PM_1,0. Relativní podíl jednotlivých 8 kPAH v jejich směsi je obdobný v jednotlivých velikostních skupinách. A to opět v Ostravě i v MB.

Jedno důležité zjištění bude vyžadovat další podrobnější interpretaci. Relativní zastoupení kPAU v celkové sumě kPAU je s výjimkou Benzo(a)Antracenu (velmi pravděpodobně daném jeho odlišným chováním při nízkých teplotách jako byly v Ostravě) stejné ve vzorcích z Ostravy i Mladé Boleslavi. Otázku původu znečištění mladoboleslavského ovzduší ale citovaný výzkum neřešil. Je součástí práce jiné skupiny, kterou Vám přiblížíme samostatně.

Autor děkuje Janu Bendlovi a RNDr. Janu Hovorkovi, Ph.D. za svolení k publikaci posteru i konzultace. Další v následujícím příspěvku.

David Hradiský, 3. 9. 2013