Ignorování varovných signálů 2013

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) publikovala začátkem roku velmi zajímavou aktualizaci tzv. Zprávy o ignorování varovných signálů. Historické případové studie totiž ukazují, že včasná varování byla přehlížena tak dlouho, až došlo k nevyhnutelnému poškození zdraví obyvatel nebo životního prostředí- otravy průmyslovou rtutí, problémy s plodností způsobené pesticidy, narušení hormonální rovnováhy chemikáliemi obsaženými v běžných plastech, farmaky měnícími ekosystémy apod.

V některých případech upřednostnily výrobní společnosti své krátkodobé zisky před bezpečím obyvatel, takže očividná rizika skrývaly nebo je ignorovaly. Tyto případy by měly pomoci vyvarovat se rizik nově vznikajících technologií a zabránit poškozování životního prostředí.

Technologie se nyní vyvíjejí s větší intenzitou a rychleji se šíří po celém světě. To znamená, že i rizika s nimi spojená se mohou snáze šířit. Ačkoliv je preventivní přístup téměř vždy prospěšný, našli autoři zprávy po analýze 88 případů pouze čtyři jasné případy údajného „špatného alarmu“. Report poukazuje i na to, že preventivní kroky mohou často také více stimulovat než bránit inovacím.

Klíčová doporučení z něj vyplývající:

Věda by měla brát na vědomí složitost a provázanost biologických a environmentálních systémů.

Političtí činitelé by měli reagovat na včasná varování mnohem rychleji, zejména v případech nově vznikajících technologií širokého rozsahu.

Musí se zlepšit hodnocení rizik, je nutné přijímat nejistoty a brát na vědomí vše, co je již známo.

Zpráva volá po nových formách řízení, které zahrnují lepší interakce mezi firmami, vládou a veřejností. Tato spolupráce by mohla vést k silnějším a různorodějším inovacím za cenu nižších výdajů na zdraví a životní prostředí.

Originální znění aktualizované zprávy, nazývané též jako Pozdní lekce v angličtině naleznete zde. Upraveno z tiskové zprávy České informační agentury životního prostředí CENIA zde .

David Hradiský, 30.5.2013