Kvalita ovzduší v Mladé Boleslavi se v roce 2010 významně zhoršila

 Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) od ledna zpřehlednil a zkvalitnil prezentaci dat shromažďovaných do celostátního Integrovaného systému kvality ovzduší ( ISKO). Tato data, získávaná v Mladé Boleslavi v areálu městského stadionu, jsou veřejně dostupná na portálu hydrometeorologického ústavu.
V sekci „Tabelární ročenky“ byly počátkem června 2011 zveřejněny verifikované výsledky ukazující míru překračování tzv. imisních a cílových imisních limitů stanovaných pro ochranu lidského zdraví. Z těchto dat vyplývá, že míra znečištění PM10, které představuje nejvýznamnější imisní zátěž obyvatel Mladé Boleslavi, se významně zhoršila. V roce 2010 vzrostl počet denních nadlimitů (tj. kdy byla překročena průměrná 24 hodinová koncentrace 50 µm/m-3 – přípustný limit je 35 překročení) na 44.
Grafy na obrázcích shrnují dostupná data shromážděná na stejné lokalitě. Zřetelný předěl v kvalitě ovzduší nastal mezi lety 2002/2003 a netýkal se pouze PM10. Trend vývoje počtu nadlimitů v topné sezoně (říjen-duben) ukazuje graf na obrázku 1. Z něho je patrné, že prachové znečištění je téměř výhradně záležitostí této části roku a mimo zimní období PM10 nepředstavuje (a nikdy nepředstavoval) významnou imisní zátěž. Na obrázku 2 je shrnut vývoj dostupných maximálních hodinových i denních koncentrací PM10 v tomto období.
Nejnebezpečnější součásti prachových částic v ovzduší- tzv. karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) se v Mladé Boleslavi přímo nestanovují. Dopočítávají se v rámci rozptylových modelů, jejichž přesnost byla ověřena měřeními Státního zdravotního ústavu (SZU). Z těchto modelování vyplývá, že nadlimitním koncentracím karcinogenního Benzo(a)pyrenu- B[a]P je každoročně vystavena cca polovina obyvatel města. Hlavním zdrojem (80 %) B[a]P je přitom v zimním období roku dle všech dostupných dat spalování tuhých paliv v lokálních topeništích, včetně moderní biomasy. Blíže např. literatura citovaná v sekci Naše problémy.
Zvýšení počtu PM10 nadlimitů v roce 2010 lze celkem jednoduše vysvětlit vyšším provozem lokálních topenišť a zhoršenými rozptylovými podmínkami v zimním období, které bylo chladnější, než v letech 2008 a 2009. V perimetru několika kilometrů od místa měření v areálu městského stadionu je však většina domácností a občanské vybavenosti vytápěna centrálně. Tato imisní zátěž s nejvyšší pravděpodobností pochází z území obce Kosmonosy a příměstských část MB (okraj Radouče, Bradlec). V obdobích s nepříznivými rozptylovými podmínkami bude narůstat i význam emisí z automobilové dopravy. To potvrzují i dostupná data z Generální rozptylové studie (GRS) Středočeského kraje, která ukazuji rostoucí podíl dopravy na emisích PM10 v rámci ORP MB. Publikace nejaktuálnějších výsledků ze sčítání dopravy 2010 je teprve očekávána.

Autor: David Hradiský, 1. 8. 2011