Mladá Boleslav je stále hlukem nejpostiženější město ve Středočeském kraji

Navazujeme na příspěvek Je MB stále hlukem nejpostiženější město ve Středočeském kraji ? Odpověď CENIA byla rychlá a velmi podrobná. Děkujeme tímto její mluvčí, paní magistře Branišové i panu Mgr. Mertlovi za podrobný popis metodiky a zaslané podklady. Co z nich můžeme vyvodit ?

Nejprve ocitujme první část odpovědi- „ Strategické hlukové mapování probíhá v jednotlivých kolech a etapách, jak nám ukládá Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a snižování hluku ve venkovním prostředí (END), přijatá v roce 2002. S každou další realizovanou fází dochází zejména k zpřesnění (zvýšení komplexity) popisu situace o hlukové zátěži v ČR, nikoliv jen k aktualizaci výsledků. 1. kolo hlukového mapování muselo být dokončeno dle požadavků Směrnice do 30. 6. 2007. V 1. etapě byl mapován hluk z železnic, kde projede více než 60 tis. vlaků za rok, ve druhé pak byly mapovány silniční komunikace s intenzitou dopravy nad 6 mil vozidel ročně (okolo 20 tis. vozidel denně), hlavní letiště (jen Praha-Ruzyně) a aglomerace s počtem obyvatel nad 250 tis. (Praha, Brno a Ostrava), kde bylo provedeno komplexní mapování, tj. nejen hluku z dopravy, ale i jiných zdrojů (např. průmyslové podniky, tzv. integrované provozy).

Druhé kolo hlukového mapování je v současné době v přípravě, mělo by zahrnovat i menší aglomerace (např. Liberec, Ústí nad Labem), dále silnice s menší intenzitou dopravy, železnice a menší letiště. Mapování by mělo odrážet situaci v roce 2012. O podobě tohoto podrobnějšího mapování se v současné době jedná (souvisí s tím také novelizace výše uvedené Směrnice a příprava akčních plánů), jelikož musí být v rámci členských zemí jednotné. Samozřejmě se pro to také shánějí peníze. Kdy budou výsledky tohoto podrobnějšího mapování k dispozici, není v tuto chvíli možné říci. Dochází k určitému skluzu, pravděpodobně někdy v průběhu roku 2013."

V příloze připojujeme podrobné výsledky SHM pro nejzatíženější pozemní komunikace ve Středočeském kraji, včetně popisu metodiky jejich hodnocení. V sekci ke stažení pak komplexní výsledek 1. kola celého procesu mapování, kterým je souhrnná zpráva, zpracovaná Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě v prosinci roku 2007.

Vraťme se však zpátky k situaci v MB. „Prezentovaná hluková zátěž se týká pouze hluku ze silniční dopravy a odráží situaci v roce 2007…  Jinak řečeno, výsledky uvádějí, kolik obyvatel žije v blízkosti dopravně značně zatížených komunikací. Veškeré ostatní zdroje hluku nemáme pro MB v tuto chvíli pokryty. Jiná situace je např. v Praze, kde bylo mapováno vše v rámci aglomerace. Další kolo mapování určitě nabídne i pro MB i určité zpřesnění (minimálně zátěže ze silniční dopravy), i když si nejsem jistý, zda-li velikostí bude MB do dalšího kola spadat (půjde o města jako Liberec, Plzeň, Ústí...). „

Z výše zmíněného v předchozím příspěvku, obou připojených zpráv i doplnění informací ze strany CENIA můžeme učinit následující závěry.

1. Situace popsaná CENIA odráží stav roku z 2007, kdy ještě nebyla dokončena 3. etapa přeložky I/38 a nezahrnuje tedy hlukovou zátěž, kterou generuje tento liniový zdroj pro sídliště severní město v MB (a Kosmonosy). Týká se zejména okolí přivaděče z R10 do města, kterým je Jičínská třída. Dopravní zátěž se v měřených lokalitách mezitím s největší pravděpodobností zvýšila. Pokusíme se prověřit jak moc.

2. Existuje minimálně jedna indicie, že byla prováděna doplňková měření ke stanovení hlučnosti z I/ 38- v květnu 2010, http://www.mb-net.cz/?page=cz,11739.v-mlade-boleslavi-se-bude-merit-hlucnost-provozu-bude-proto-dopravni-omezeni  . Autor zatím neprověřoval, v čí režii tehdy probíhala (kraje?) a s jakými výsledky. Město informovalo o dopravních omezeních souvisejících s měřením, nikoli už o jeho designu a výsledcích. 

3. CENIA stanovené počty postižených se netýkají provozu jiných zdrojů hluku-  tedy např. Škody Auto a. s. ani dalších podniků/ provozů. Vznikala/ á-li jejich činností nadlimitní hluková zátěž, to ví jen tyto společnosti a možná i magistrát města. Na webu města se dá najít zmínka o stížnostech na provoz průmyslové zóny v Čejetičkách, http://www.mb-net.cz/?page=cz,6541.nejvetsim-problemem-v-cejetickach-je-hluk-z-prumyslove-zony jejíž součástí je ujištění, „ že město si pořizuje vlastní přístroj na měření hluku, který využije i na opakované měření hluku v této lokalitě.“ Jestli bylo zařízení zakoupeno, použito, kde a s jakými výsledky už bohužel občané města informováni nebyli.  Je možné, že některá opatření, jako například stavba „valu“ podél areálu ŠA na začátku třídy V. Klementa u okraje sídliště měla za účel právě snížení hlukové směrem do této hlavní obytné části města .

Závěry publikované ve zprávě „ Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR - Středočeský kraj 2007“ jsou stále platné. Než bude provedena další etapa hlukového mapování zpřesňující zátěž obyvatel našeho města i kraje, resp. než nás jiné město v kraji připraví o toto smutné prvenství, lze bohužel činit závěr uvedený v nadpisu příspěvku. Týká se zejména okolí Jičínské třídy. Počet postižených obyvatel města však již může být významně vyšší.  Víc o situaci i v jiných obcích v rámci ORP MB, kde měření SHM probíhala (Kosmonosy, Bakov, Benátky), se dozvíte v příloze.

Pokusíme se nalézt výsledky měření hluku z I/38 v MB z roku 2010 a budeme Vás o nich následně informovat. O konkrétní situaci v místě Vašeho bydliště v MB možná ví mnohem víc samo „město“. Laskavý čtenář nechť se v případě dalšího zájmu o situaci v jeho okolí obrátí na příslušný magistrátní odbor.

David Hradiský, 7. 10. 2012
 

Ke stažení: 

Zpráva o zpracování SHM v ČR 2007