O Šípkové Růžence v MB, aneb když dospělí neznají pohádky

Minulý týden se v našem městě přihodila vážná nepříjemnost: pětiletý chlapec snědl v parku Vnitroblok semena jedovatého keře štědřence. Maminka byla u toho a díky bezodkladnému lékařskému ošetření výplachem žaludku skončila pro chlapce celá událost naštěstí jen jako nepříjemné ponaučení bez tragických následků. Ne tak ale pro ony keře s jedovatými plody: maminka chlapce se obrátila na primátora města s požadavkem odstranění jedovatých keřů z veřejného prostoru a primátor ještě týž den (!) nechal keře vyřezat a mamince dítěte se omluvil.

Na první pohled to možná vypadá jako vzorný příklad bezodkladného řešení nebezpečné situace. Při hlubším zamyšelní tu ale objevíme zajímavý precedens: nikoliv rodiče, kteří by měli poučit své děti o tom, co je nebezpečné, ale vedení města, které nechalo před 8 lety podle schváleného stavebního plánu keře ve veřejném prostoru vysadit, se cítí být za vzniklou situaci zodpovědné. Pokud tuto logiku použijeme i na další rizika, přestává být zodpovědností rodičů, aby své děti poučily o rizicích z odhozených injekčních stříkaček (které nejsou v uvedeném parku nijak vyjímečné), aut, neznámých lidí nebo konzumaci čehokoliv, co roste v městském veřejném prostoru (i kdyby to byl zralý rybíz, může být znečištěn močí či jinými exkrementy). To na vedení města je, aby se postaralo o bezpečí nezodpovědných občanů a nejlépe všechna rizika z veřejného prostoru odstranilo. 

Jako dlouholetý ekopedagog vím z teorie i praxe, že snaha o vytváření umělého bezpečného prostředí je pro výchoovu dětí kontraproduktivní. Děti, které mají možnost setkávat se s předvídatelnými a zvládnutelnými riziky, jsou daleko samostatnější a zodpovědnější a v reálném světě obstávají lépe, než ty, které se rodiče snaží před kontaktem s jakýmikoliv nebezpečími chránit. Ostatně stejné poučení plyne i z pohádky O Šípkové Růžence. Dívka podlehla právě tomu nebezpečí, které neznala, protože starostliví rodiče nechali odstranit všechny růže. Kdyby ji namísto toho poučili o riziku, které pro ni růžové trny představují, nebylo třeba všechny růže odstraňovat. A království mohlo být o pár krásných kvetoucích keřů štědřenců, vlastně růží, bohatší...

Honza Cindr