Ohlédnutí

Dovolte jedno velmi důležité ohlédnutí se nejen za páteční exkursí projektu CENATOX. Pro autora těchto řádek je obrovskou satisfakcí. I když z jiného důvodu, než může být patrné ze souhrnu reakcí v  tištěných i elektronických médiích. Poprvé od začátku svého snažení směrem k ochraně ovzduší v Mladé Boleslavi totiž může mít pocit, že občané tohoto města tahají za delší konec provazu. Lze učinit tak smělý závěr ?

Kvalitní zpětnou vazbu k projektu CENATOX, včetně ilustrativní fotodokumentace poskytují příspěvky na mb-net, v MB novinách, již dříve publikované Českou Pozicí i další. Pozastavme se nad krátkou reportáží Českého rozhlasu- Region  a České Televize- Střední Čechy. Je příjemné vidět se jako iniciátor měření v MB, ale historie cesty projektu CENATOX do MB je mnohem klikatější. Je mi potěšením podělit se o ni. Odpusťte protentokrát text z větší části v ich formě.

Když Honza Kurka z o. s. Téma Dne připravoval začátkem roku 2012 program dalšího ročníku festivalu „Jeden svět“, chtěl zorganizovat 2 veřejné debaty. Jednu z nich po dohodě se mnou o ovzduší. Návrh základní struktury debaty vznikl shodou okolností 15. 2. 2012, tedy přesně rok před páteční exkursí. Najdete ho i s původními překlepy v příloze. Vybrali jsme z něj pouze část témat. Honza si na rozdíl ode mne byl tehdy vědom, že aby něco takového mělo reálný smysl, je třeba pozvat někoho z města, nejlépe náměstka pro životní prostředí.

V tu chvíli jsem byl sice schopný oslovit a osobně projednat možnou účast navržených odborníků, ale učinili jsme tak s určitým zpožděním až po potvrzení účasti ze strany ing. Boušky. Nebyl to tehdy náš první kontakt kvůli ovzduší v MB, ale po delší odmlce. Debata doznala proti původnímu konceptu změn, neboť nám vypadl moderátor. 

Málokomu tehdy došlo, o jak klíčovou událost se jedná. I co se týče časování. Nebyl jsem první, kdo zdokumentoval, že do té doby neznámé excesivní denní PM₁₀ nadlimity a skokové zhoršení kvality ovzduší nastalo v Mladé Boleslavi v druhé půli února 2003, konkrétně po 17. 2. Den po dni to lze dodnes vidět  zde . Do té doby to tu bylo jedno z nejčistších míst této velikosti. MB není ani jediné město, kde se ve stejné době usadil „xenomorf“, kterým problém zpravidla ilustruji. Je to sice fikce, ale ukazuje dobře jeho podstatu- je velmi nebezpečný, dobře skrytý a nejde se s ním domluvit, resp. ochočit si ho. Musel ale postupně dospět a trvalo to léta.

Tuto posloupnost jsem již zčásti zdokumentoval a vystavil na MB-eko v sérii autorských komentářů Historie reflexe problému znečištění ovzduší v MB do roku 2010. Je zatím nedokončena, ale skončí logicky podzimem 2010. Tam učiněné závěry k tématu nechť si čtenář prověří, resp. učiní si na jejich základě, s jejich dopomocí, v opozici k nim - jak kdo chce- názory své. To je smysl těchto textů, „autorské kroniky“.

Od února roku 2003 byl učiněn pouze jeden pokus dát o „vetřelci“ vědět občanům. Je nesmírně cenný, i když zapomenutý. Druhý připojený materiál totiž ústy své autorky téměř celý letěl prakticky ihned po vytisknutí „ do škarpy“. Občané MB se tak na léta ocitli v situaci, kdy si měli dávat pozor, ale neměli právo dozvědět se na co vlastně a jak moc je to vlastně ohrožuje, zejména na zdraví. Měli si to najít sami.

Ing. Bouška je první a jediný místní zastupitel, radní, politik, který se svou osobní a veřejnou účastí na debatě, která proběhla 22. 3. 2012 Na Karmeli (k účastníkům i programu více zde ) vystavil riziku konfrontace s problémem, se kterým do té doby nikdo nechtěl být viděn a jakkoli spojován. Problém „zdědil“ a ten se mezitím zase začal zhoršovat.

To samo o sobě ještě nijak s CENATOXem nesouvisí. Oslovil jsem pro Jeden Svět 2012 MUDr. Radima R. Šráma z Oddělení genetické ekotoxikologie s prosbou o účast v diskusi, představil mu její cíle a naší situaci v MB. Sám se bohužel zúčastnit nemohl a požádal o to MUDr. Miroslava Dostála z téhož oddělení. Shodou okolností se o plánované debatě dozvěděl kolega ing. Jan Topinka a poprosil o zprostředkování možnosti účasti i pro něj a Dr. Vojtíška, z důvodu prezentace projektu jiného nového projektu- MEDETOX. V průběhu dohadování detailů akce vyšlo najevo, že v rámci výzkumu toxicity ostravského ovzduší hledají vhodnou kontrolní lokalitu, prokazatelně nezatíženou těžkým průmyslem. Po bližším seznámení se situací v MB pak padla zmínka o možnosti využít naše město právě jako tuto srovnávací lokalitu. Jestli jsem tomu tehdy mohl pomoci, tak tematickými prezentacemi vystavenými na MB-eko.

Ing. Topinka jako středočech měl již sám vytipovánu jinou lokalitu, ale z několika důvodů nakonec zaměřili s dalším řešitelem projektu RNDr. Janem Hovorkou pozornost na Mladou Boleslav. Roli tu sehrál i fakt, že v MB funguje automatizovaný imisní monitoring ČHMÚ. Během samotné debaty 22. 3. veřejně tato možnost při rozcházení se zazněla, včetně nabídky ing. Boušky k dalším jednáním. Ale mělo uplynout ještě několik měsíců, než se osobně sešli všichni aktéři uvažované akce, včetně ing. Martiny Černé z královehradecké pobočky ČHMÚ, která spravuje měřící stanici na severním sídlišti.

Autor těchto řádek si pouze vzal za cíl propojit jednotlivé účastníky za účelem realizace celé akce, zejména z toho důvodu, že tak získáme přístup k informacím, které město mohlo/mělo mít už léta. Naše předchozí snažení totiž vedlo ke zjištění, že příprava takovýchto studií je nákladná a nedokážeme pro ně najít zdroj financování.

V únoru 2012 vznikla idea pozvat náměstka města pro životní prostředí na veřejnou debatu o kvalitě ovzduší v MB a možnostech ji zlepšit. Následovalo představení panelistů a pozvánka na akci. Díky shodě šťastných náhod, které zpravidla taková snažení doprovázejí, napadla při této příležitosti jednoho z řešitelů projektu CENATOX možnost využít Mladou Boleslav jako srovnávací lokalitu pro Ostravu. Za podpory a přispění hradeckého „hydráku“, který byl na páteční exkursi měřící stanice také nenápadně přítomen, se řešitelé s ing. Bouškou, tímto městem nejprve dohodli na realizaci projektu a jeho přesném umístění. Významnou roli sehrálo, že vědcům, kteří zdarma poskytují unikátní data nedával najevo, jaké že milosti vlastně dělá, neboť na spolupráci příliš zvyklí nejsou… Za drobného koordinačního předstartovního přispění z mé strany a domluvení páteční exkurse pak finálně pomohla ochota a aktivita konkrétních lidí z magistrátu a městem zřizovaných organizací.

To, co bylo skryto a není možné popsat několika slovy je to, že se nejedná se o produkt náhodné a jednorázové aktivity, ale něco, na čem cílevědomě a dlouhodobě pracovaly desítky lidí. A projekt CENATOX není jejich jediným výstupem. O dalších Vás budeme průběžně informovat. Zároveň se nelze nevšimnout, že do března roku 2010 nešlo ve veřejně přístupném městském médiu žádné informace o kvalitě ovzduší najít (s jednou specifickou výjimkou) vůbec. (Nejhorší situace přitom byla mezi lety 2003-2007). Koncem roku se lišta Kvalita Ovzduší v ČR dostala na titulní stránku města, pak i data přímo z Boleslavi v druhé liště.Původní jednotlivé iniciativy mluvčích města vedly časem k zvýšení úrovně a kultury informování veřejnost. O kvalitě ovzduší již běžně spontánně informují místní média ( čerstve např. na webu rádia Jizera a Boleslavského Deníku). Povědomí o problému se rozrostlo a roste dál z více stran. To by nebylo možné i bez konkrétní pomoci středočeských, nebo pražských novinářů, jako např. H. Charváta (taky boleslaváka), bez jehož pomoci nešly některé věci ověřit, nebo jim dát širší rozměr.

Opětovné zhoršení situace v MB v letech 2010 a zejména 2011 tak díky pomoci mnoha- v tuto chvíli již desítek odborníků, úředníků z řady institucí i o téma zajímajících se (nejen) místních a aktivistů - již nejde jako dřív pouze nevnímat.  

Je dobré si připomínat nesamozřejmé, na druhou stranu občanská aktivita většinou nevede k potřebě být populární. Zjistit vážnost a příčinu problému je jedna věc, navrhnout řešení, vybrat z nich po otevřené diskusi a pak vybraná řešení konsistentně a kontrolovaně realizovat je běh na velmi dlouhou trať. A vyžaduje motivované běžce. Přitom však netřeba objevovat dávno objevené.

CENATOX pomůže občanům Mladé Boleslavi, jeho úředníkům i politikům. Poprvé budeme znát reálnou zátěž u největších školských zařízení a aktuální zdravotní rizika zimního znečištění ovzduší. Výstupy kromě publikací jednotlivých řešitelských týmů pomohou i Středočeskému kraji (o řadě skutečností jsme z jeho strategických dokumentů zpraveni již dávno), Ostravě kdekoli, např. při tvorbě budocí legislaivy a pro ochranu lidského zdraví.

I kdyby se potvrdila naše hypotéza, že je v areálu města významný podíl emisí z lokálních topenišť z jeho okrajů a okolních obcí, máme sice důkaz, ale i stále stejný problém, jak to ovlivnit. Každá odpověď s sebou přínese další otázky. Nejdůležitější v tomto případě bylo odkudkoli začít. Potenciál a energie, která vznikla, či byla umožněna z většinou nezištných a mnohdy lidsky velmi cenných setkání vedla autora k výše v titulu zmíněnému, zdánlivě naivnímu přesvědčení. Troufá si tvrdit, že není jediný, kdo si to myslí.

Do MB by se dle osobního sdělení Ing. Topinky CENATOX vrátil pouze tehdy, kdyby tu řešitelé narazili na něco neobvyklého, na něco co sem nesedí. Např. na nečekaně vysokou toxicitu jemných částic. Snad to, co trvá od 13. 2. nebude po celou dobu odběru vzorků a odvezou si odtud i čistší ovzduší. Je totiž možné, že bude ještě hůř. První vizualizace toho co důležitého se hodnotí Vám ukážeme v následujícím příspěvku.

DH, 17. 2. 2013