Podrobná mapa OZKO ve Středočeském kraji 2007-2011

Možná jste v minulém týdnu zachytili jeden nenápadný posun. Nikoli náhodou zazněl i z úst náměstka města ing. Jiřího Boušky zde v reportáži ČT24 . Nese s sebou sice řadu otázek a úskalí, ale je to zásadní krok správným směrem. Jsme rádi, že jsme patrně prvním zdrojem, z kterého se můžete přehledně přesvědčit proč. A zároveň v jak moc nezdravém místě v našem městě, ORP, či kraji sami žijete.

Nový Zákon o ochraně ovzduší přinesl kromě jiných i zásadní novinku v podobě vymezování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) nikoli ročně, ale jako pětiletý průměr. Tento způsob hodnocení eliminuje vliv klimatických výkyvů typu jedna nadpůměrně teplá, či naopak chladná zima. Pětiletý průměr zároveň jasně vyznačí problematická místa. Podrobnou takto zpracovanou mapu našeho kraje včetně stavu středu tohoto útvaru- Hlavního města Prahy najdete s rozlišení 400 dpi v příloze.

Jedná se o sken čerstvě vytištěné mapy s rozlišením 1x1 km, kterou autorovi stejně jako loni dala k dispozici vedoucí Oddělení ochrany ovzduší krajského úřadu Středočeského kraje. Autor nedisponuje GIS aplikací, která by umožnila sestavit tuto mapu, ale jeden z návodů pro znalejší těchto nástrojů je zde . V tištěné podobě je jako A2 k nahlédnutí u autora. V elektronické datově objemnější podobě ve větším formátu, než je v příloze ji lze získat na vyžádání na mail david [dot] hradisky [at] gmail [dot] com.

Než se budeme věnovat dalším souvislostem, lze učinit 3 jednoduché závěry.

1. Na většině míst v kraji a kompletně v celé ORP Mladá Boleslav (!) pětileté průměry překračují imisní limit denních koncentrací PM₁₀, které jsou stanoveny pro ochranu lidského zdraví. Jinak řečeno všude je 36. nejvyšší hodnota vyšší, než 50 µg/m^-3. Podíl topení domácností je dlouhodobě znám a netýká se pouze velkých obcí a měst. Často je tomu právě naopak. Červené šrafování přesahuje i mimo kraj a je výmluvé.                                                                   
2. Imisní limit ročních koncentrací PM₁₀ 40 µg/m^-3 byl překročen pouze na jednom místě- ve Stehlečevsi u Kladna- žlutý puntík
3. Nejnebezpečnější součástí prachových částic v ovzduší jsou Polycyklické aromatické uhlovodíky- PAU. 8 z nich jsou prokázané karcinogeny, jako jejich zástupce se stanovuje Benzo (a) Pyren. Zelená místa jsou ta nejnebezpečnější z OZKO. Lze je označit jako maloplošné a velkoplošné "environmentální pasti- gheta". V ORP Mladá Boleslav jich lze v hodnocených letech 2007-2011 najít pět. Maloplošná - Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou a Luštěnice. Velkoplošné je agregátem větší části katastrálních území Statutárního města Mladé Boleslavi a obce Kosmonosy. Stále znovu jako každý rok souputníci sou- rodící nebezpečné ovzduší.

Nejlepší ochranou svého zdraví ve větší části Mladé Boleslavi a Kosmonos bylo v letech 2007-2011 vůbec tu nebydlet. Nakolik a jakým způsobem jsou lidé v ORP i jednotlivých obcích svými obecními úřady a magistráty informováni, nechť posoudí čtenář sám.

Možných reakcí na tento známý stav je vždy více. Úvod ukazuje jen jedno z řešení, Další nástroje nabízí nově platná legislativa ochrany ovzduší i konkrétní jakkoli drobné aktivity a záměry místních, které nic nenahradí.

Nejen za mapu, ale i za dlouhodobou vstřícnost k našim problémům by autor rád poděkoval Ing. Jitce Doležalové, vedoucí Oddělení ochrany ovzduší z Odboru životního prostředí a zemědělství KÚ Středočeského kraje.

David Hradiský, 20. 2. 2013