Školky, školy a smog v Mladé Boleslavi

Podzimní počasí s sebou přináší i první inverze. Denní koncentrace PM₁₀ se v Mladé Boleslavi opět blíží k limitním hodnotám. Tentokrát jsme se za Vás zeptali Ministerstva zdravotnictví, jaké jsou kompetence a zodpovědnosti školek a škol v souvislosti se zhoršenou kvalitou ovzduší, resp. s minimalizací zdravotních rizik při vystavování dětí nadlimitním koncentracím znečišťujících látek.

Zhoršené rozptylové podmínky koncem října jsou běžné. Loňský první 24 hodinový- denní PM₁₀ nadlimit přišel už 3. 10. Další sice až 28. 10. 2011, ale hned od 30. 10. následovala téměř tři týdny souvisle (!) trvající nadlimitní epizoda, zčásti doprovázená signálem upozornění na možnost  výskytu smogové situace. Její průběh můžeme i dnes sledovat na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/2011_enh/cze/pollution_overview/mp_SMBOA_PM10_CZ.html  
 
Nejcitlivější populací jsou, jak je dostatečně a dlouho známo, kromě seniorů, kardiovaskulárně,  bronchopulmonálně a jinak nemocných i děti. Tento příspěvek vznikl ve spolupráci s Janem Charvátem (tehdy) ze středočeského vydání Mladé Fronty Dnes/ iDnes, který se snažil na vrcholu brutální smogové epizody mezi 12. -14. 2. 2012 kontaktem s mladoboleslavskými školami a školkami prověřit, jestli o této situaci vědí a jak na ni reagují. 

Součástí tohoto snažení byl i písemný dotaz pana Charváta na Ministersvo zdravotnictví ČR  „ jestli existuje nějaký pokyn, který by nařizoval ředitelům škol a školek, aby v případě vysoké hladiny smogu nevycházeli ven nebo zda je to spíše na jejich doporučení.“ Odpověď pana Mgr. Sršně z odboru komunikace s veřejností Ministerstva zdravotnictví z 22. 2. 2012 byla následující.

„ …pobyt předškolních dětí venku v době nepříznivých klimatických podmínek upravuje § 21 odst. 2 vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a  vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., kde je uvedeno, že v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání pro děti předškolního věku je denní doba pobytu venku zpravidla 2 hodiny dopoledne, odpoledne se řídí délkou pobytu dětí v zařízení. V zimním i letním období lze dobu pobytu venku upravit s ohledem na venkovní teploty. Pobyt venku může být dále zkrácen nebo zcela vynechán pouze při mimořádně nepříznivých klimatických podmínkách a při vzniku nebo možnosti vzniku smogové situace. V letních měsících se provoz přizpůsobí tak, aby bylo možné přenést výchovnou činnost dětí do venkovního prostředí teras v co největším rozsahu. Naplňování výše uvedené legislativní povinnosti je v kompetenci ředitelky, event. učitelky předškolního zařízení, a to na základě hlášení o výskytu smogové situace a aktuálních klimatických podmínkách v daném místě.“

Zmíněnou Vyhlášku o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých i její novelizaci Vám k pročtení uvedeného paragrafu 21 připojujeme níže. Smogová situace souvisí i s dalšími jejími nařízeními, např. s paragrafem 18. Vyhláška však neříká nic o způsobu zpracování a vyhodnocování informací týkající se kvality ovzduší. Dokonce se v ní nemluví o povinnosti, nýbrž pouze o možnosti zkrátit, či vynechat v této situaci pobyt venku. Zmíněná pasáž se navíc týká pouze předškolních dětí.

Rodiče tedy nejsou v době pobytu svého dítěte ve školce ani ve škole těmi, kdo by mohl aktivně ovlivnit riziko spojené s jejich pohybem venku. Poměrně logicky to očekávají od zařízení, které dítě navštěvuje. Bohužel pouze opakovaným prověřováním ze strany občanské společnosti, médií i samotných rodičů lze dosáhnout toho, aby bylo téma bráno vážně a související opatření přijímána zodpovědně a automaticky. O tom, jak na tyto situace reagují ve Vaší školce, či škole, nechť se laskavý čtenář pokusí informovat sám.

Pomíjíme přitom fakt, že reálnou míru imisní zátěže v areálu jednotlivých školských zařízení nikdo ze zodpovědných v Mladé Boleslavi znát nemůže. Měření ze stanice SMBOA na Severním sídlišti nemusí odrážet reálnou zátěž dětí např. na druhém konci města. Při hospodaření s více než půlmiliardovým ročním rozpočtem města bohužel nikoho z našich  zastupitelů nikdy nenapadlo něco takového (v nejzatíženějších částech roku), jako např. v Čelákovicích, viz. náš příspěvek Dýchám pro Ostravu a Čelákovice- tj. za použití malého zlomku těchto prostředků právě toto proměřit/ prověřit. Tématu se budeme věnovat i v dalších příspěvcích.

David Hradiský, 22. 10. 2012