Sloni na boleslavské louce - cirkus očima Karla z lesa
Tak konečně zas vyjíždím autobuskem z MB směr les...Jak se blížím k Foru, co to vidím? Louka doslova nabušená obřímími, nablýskanými karavany, mobilheimy či čím, monstry, jaké jsem ještě neviděl....Asi nějaká prodejní veleakce karavanů, myslím si....Ale rychle poznávám více - uprostřed louky se tyčí šapitó....Aha, tak to je ten italský cirkus....
No, cirkus to na louce skutečně je, ale proč ne, řekl bych si, aspoň je ta pláň téměř bez vegetace nějak využitá..Řekl bych si to, kdybych nebyl odpůrce cirkusů - se zvířaty.
Je už mnoho jiných cirkusů, kde opustili sentimentálně - brutální "tradici" našich předků, tedy zábavu "pánů tvorstva" pohledem na šaškující, znásilněná, důstojné přirozenosti zcela pozbavená zvířata. Nové cirkusy, snad díky skutečnému duševnímu, tedy etickému pokroku, sázejí nyní spíše na nové formy akrobacie a cirku jako pohybového divadla, při němž se zastavuje dech...Takovým výkonům mohu i já s obdivem zatleskat....Italskému cirku netleskám. Už na plakátech jsem viděl žirafy, které se nemůžou dočkat, až budou v manéži předvádět ponižující maškarádu se svými krotiteli - nebo se tomu dnes už říká jinak? Aha, cvičiteli....žádné násilí to přeci není, zvířata jsou ze své drezury přímo nadšená........bodejť by ne, hnít jen tak v kleci, to je přece nuda....
Média věnovala v nedávné době dost prostoru tomu, aby spolu se zbývajícími cirkusáky, kteří dosud sázejí na pravěké psychopatické struktury lidské osobnosti, překecali odpor /bohužel té menší/ části veřejnosti, která v cirkusové maškarádě spatřuje týrání zvířat. Nejspíše se jim to povedlo, cirkus jistě nebude prázdný.Ti starší budou chtít s vnoučátky nostalgicky zavzpomínat na dětství, ti mladší, ztechnologizovaní, budou možná chtít uvidět první živé zvíře v životě.../..městské psy nepočítám, to už dávno nejsou zvířata, spíše mutanti/....Jaké další důvody, kromě těch dnes "vyměkčeně" archetypálně brutálních, s nimiž se kdysi dívali lidé jako na zábavu i na požírání křesťanů lvy v Koloseu, má dnešní člověk k zírání na panáčkující slony?
Sloni zde skutečně jsou...při zpáteční cestě je vidím, jak se kymácejí v ohrádce s kulisou paneláků za zády....Děcka možná valí oči, já bych je raději zavřel...Nejspíš už nemám na to, abych se stavěl před cirkus s transparentem? Je v tomhle městě vůbec někdo, kdo by to udělal? Kde jsou ti mladí, kteří by přece vždycky měli nést "prapor revolty"? "Tolerance" je heslem dne...Nám už nevadí, kromě cikánů a zdražení cigaret, vůbec nic.....
Cirkusáci nás v médiích ukolébali, což máme rádi, pohádkami o tom, že život cirkusového zvířete není přece žádné trápení. Přestože tomu, že nikdy nepadne žádná rána, asi neuvěří nikdo, kdo kdy měl byť jen sebeméně vzpurného pejska, nebude to zřejmě ten hlavní problém. Ten se jistě díky kontrolám a ochráncům zvířat oproti dřívějšku zmenšil, a nakonec, lépe než nářez tyčí či řetězem v dnešní době poslouží injekcička zvířecích psychofarmak.... "Problém" vidím daleko spíše vtom, co zvířata ze své přirozenosti nemohou realizovat, a toho je naprostá většina. My, velcí demokraté, vášniví milci svobody, na ní zakládáme svou důstojnost - a přesto se stále bavíme tím, že o to zásadní, přirozenou důstojnost, jiné tvory násilně připravujeme a podřizujeme je pitvornému stáleještěvkusu. A že se ta zvířata narodila v zajetí, přírodu a přirozenost nikdy neviděla ani neuvidí, a že co oči nevidí, srdce nebolí? A taková námí vytvořená hrůza by měla být alibi? Žirafám stále rostou dlouhé krky ke spásání vysokých akácií, přestože žerou jen potravu z podavače, a pohled na tygra, jenž trapně zatíná drápy do kusu předhozené flákoty, jakoby lovil, je hluboce žalostný pro každého, kdo aspoň trochu pocítil, co to svoboda opravdu je. Ne svoboda ve smyslu dělat blbiny, jak ji dnes u nás leckdo chápe, nýbrž svoboda důstojného ducha všeho živého...ano, říkám ducha, tušíme ještě, co by to mělo být? Budeme dále nostalgicky tleskat panáčkujícím slonům, medvědům na motorce,či budeme toužit po tom, aby si snad žirafa na náš demokratický pokyn udělala na krku uzel?............
Možná, že teď, kdy toto dopisuju, je už cirkus pryč a zvířata se již opět praží v kamionech na další mnohasetkilometrové štrece za výdělkem svých "chovatelů"....Ale ten neoprimitivismus, daleko primitivnější, než citový život a vztah ke zvířatům pračlověka či zbývajících pár křováků, ten zůstává stále s námi, neboť je v nás. Na ústupu, nebo na vzestupu? A nezmizí, dokud budeme svou poptávkou tyto přežilé formy hloupé "zábavy" podporovat.
Karel z lesa