TAP- tuhé alternativní palivo

Je čas představit Vám blíže hlavní „produkt “ našeho budoucího "Centra "- MBÚ. Hledá se každý rok odbyt pro více než 30 tisíc tun toho, co je v dokumentaci CPZKO i následných souvisejících procesech EIA nazýváno jako „ Tuhé alternativní palivo- TAP “. Někdy též jako certifikovaný, či upravený odpad. Nic podobného ušlechtilým palivům, nebo biomase však nečekejte.

„ Mechanicko-biologická úprava odpadu není sama o sobě technologií na využití komunálního odpadu, ale na jeho úpravu. Mechanickými procesy drcení, sítování a separace je vytříděná spalitelná frakce, nazývaná dle TNI 83 83 02 jako tuhé alternativní palivo (v angličtině je tento materiál nazýván jako SRF - soil recovered fuel, někdy rovněž jako RDF - refuse derived fuels, v němčině pak EBS - Ersatzbrennstoffe) a ta je následně v režimu spoluspalování odpadů dle nařízení č. 354/2002 Sb., ve znění 206/2006 Sb., spálena ve vhodném zařízení. Režim spoluspalování vzniklého TAP je pak jedním ze základních atributů rozvoje této technologie."

Další podrobnosti k vlastnostem těchto paliv i jak dopadlo oslovení velkých spalovacích zdrojů stran možnosti jejich spalování, najdete v přehledovém článku Rozvoj výstavby linek MBÚ komunálních odpadů v ČR .

Citujme pro „naše“ Centrum klíčové závěry studie z roku 2009, kterou vypracovala společnost Bioprofit s.r.o. pro Ministertvo životního prostředí ČR: 

" Hlavním důvodem nezájmu převážné části provozovatelů klasických spalovacích zdrojů o spoluspalování TAP z MBÚ komunálního odpadu jsou především:

• legislativa požadující spalování TAP v režimu spoluspalování odpadů, což znamená nutnost instalace kontinuálního měření emisí, úpravy na dopravních cestách. Pro provozovatele toto přináší značná provozní a ekonomická rizika
• nutnost provedení změny Integrovaného povolení na zdroj, což s sebou může nést negativní skutečnosti ve vztahu k veřejnosti a orgánům státní správy
• nedotažená legislativa v oblasti definice tuhých alternativních paliv, požadavků na jejich kvalitu, implementace evropských norem do naší legislativy
• obavy z dodržení kvality TAP na vstupu do zařízení zejména s ohledem na obsah chloru, který se pohybuje v řádu cca 0,5 - 1,2 %, což je cca 1000x více, než např. klasická biomasa
• obavy z technologických rizik zpracování TAP (např. koroze fluidních kotlů, ohrožení dalšího použití energosádrovce, škváry apod. )
• nutnost případných investic do úprav technologie, čištění spalin a měření kvality souvisejících s přechodem na režim spoluspalování odpadu. Tyto investice se předem velmi obtížně odhadují, neboť závisí na účinnosti spalování TAP v reálném prostředí.
• nízká cena klasických fosilních, která brání významnějšímu využití TAP, chybějící pozitivní podpora využívání tuhých alternativních paliv ve srovnání s biomasou
• provozovatelé klasických spalovacích zdrojů (s výjimkou cementáren) vidí převážně v tuto chvíli jako perspektivnější investice do spoluspalování biomasy a to díky dopracované legislativě a systému podpory výroby elektrické energie a tepla ze strany státu "

Jaký bude mít vlastně ŠKO-ENERGO s.r.o. důvod plnit něčím takovým - TAP z CPZKO MB- své kotle, když ke spokojenosti svých zákazníků a vlastníků využívá kvalitní peletizovanou biomasu z Družstva Ekover ? Na jeho stránkách najdete katalog řady již zavedených certifikovaných paliv z různých typů biomasy, včetně seznamu jejich dodavatelů, popis zpracování, silných českých odběratelů, Další, včetně cen najdete v příloze.

Možné užití TAP a podmínky pro jeho spalování se pokusíme prověřit dotazy přímo u ŠKO-ENERGO s. r. o.

David Hradiský, 7. 2. 2013