Vánoční skon

 "Ty Jesličky na náměstí jsou ale pěkné....a ten vánoční strom...ten je tak nádherný!!", říká moje máma s mírným zpožděním pár dní po Novém roce...a pokračuje: "... mně z toho bolí srdce...až bych brečela, když se na něj dívám...jak je nádherně celistvě rostlý, to musel být tak nádherný solitér někde ve volném prostoru....Tolik desítek let rostl, a pro co? Pro pár chvil blýskavého potěšení...."

Nějaký pán, kterému se svěřovala v autobusu, jí na to řekl: "Ále co, stromů tady máme....hlavně, že to potěšilo!"
Obávám se, že nás lidi stále ještě těší velmi podivné věci, ačkoliv snad, snad se to mírně zlepšuje...Ve středověku se místo do kina chodilo na veřejné popravy a mučení...Dnes už aspoň část populace bojuje proti honu na lišku, proti býčím zápasům, proti kožešinové módě, máme útulky pro zvířata a různé spolky pro ochranu zvířat, tedy takových, které jsme již přestali potřebovat a zahlédli jsme v nich proto důstojnost živé bytosti. Máme spolky ekologické a dokonce se naší ochrany dočkávají i stromy, které jsme si oblíbili mezi našimi paneláky. Ale sdružení na záchranu potenciálních vánočních stromů jsem dosud nezaznamenal....

Kdesi v jakési metropoli se pokusili postavit strom papírový. Skončilo to fiaskem - nevím, zda více proto, že ta homole, připomínající všechno jiné, jen ne strom, byla opravdu ohyzdná, nebo proto, že ten strom prostě nebyl - živý...přesněji řečeno umírající nám před očima za našeho nadšeného jásotu...

Češi se také vracejí od v jisté době stále populárnějších umělých vánočních stromečků k těm "živě umírajícím". Připadáme si tak nejspíš "natur", přírodní, ekologičtí, normální, něco jako Marlboro kouřící kovbojové z reklamy celí v kůži...Ćlověk si povzdechne, ale aspoň najde alibi, že stromky jsou z prořízky či pěstírny.....Pěstírnu obřích vánočních stromů zde ale asi ještě nemáme. Návratnost investice je u nich totiž dlouhodobá.....

Kdo ví, třeba přijde čas, kdy úctyhodnou živou bytost zahlédneme i pod věnci ozdob, žárovek a blyštivých efektů...A děti odvedeme raději do lesa, aby tam stromů mohly vidět mnohem více, a opravdu živých. Třeba si pak i my budeme připadat důstojněji?

Karel z lesa