Vodoměrné a předpovědní profily na Mladoboleslavsku (Senzory)

Srážky nad ČR druhý den opět zvedají hladiny řek, včetně Jizery a Klenice. V předchozím příspěvku Mozek (NEC SX-9)  jsme Vám slíbili představit blíže místa v okolí, která nás informují o stavu zmíněných toků. Stanice na dvou z nich slouží pouze jako vodoměrný profil, třetí i jako předpovědní. Ukažme si také zdroje, kde si může běžný občan udělat poměrně přesnou představu o situaci i bez emotivních sdělení vizuálních médií.

Měrný profil na Klenici provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a každých 10 minut poskytuje data o její výšce a průtoku. Ty lze kdykoli najít na detailu stanice Mladá Boleslav (Klenice) zde. Přesnou lokalizaci, která z webové prezentace není zřejmá, nám poskytl vedoucí mladoboleslavského magistrátního odboru životního prostředí ing. Jan Jihlavec. „Profil je umístěn cca 8 m pod mostkem přes Klenici nad zimním stadionem (mostek směrem k Rychtě). Zařízení i s vodoměrnou latí je umístěno na pravé opěrné zdi koryta toku.“  V první příloze najdete vývoj vodního stavu Klenice v době červnových povodní.

Měrný a předpovědní profil v Bakově nad Jizerou poskytuje pro naše město nejrelevantnější data o výšce a průtoku Jizery včetně jejich modelové předpovědi. Prezentaci údajů ze stanice Bakov nad Jizerou (Jizera) najdete zde.  Druhá příloha ukazuje situaci z doby kulminace povodně na začátku června, která vykazovala rychlejší snižování stavu toku, než predikoval model. Ten je průběžně aktualizován v souvislosti s údaji z dalších míst zapojených v systému  Hlásné předpovědní a výstražné služby  a syntézou s meteorologickými a historickými daty. Samotné výpočty numerických modelů trvají řádově hodiny. ČHMÚ takto vytváří předpověď sledovaných veličin na dalších 48 hodin. Podrobnosti ke způsobu vytváření hydrologických předpovědí najdete níže ve třetí příloze „Průvodce informacemi pro odbornou vodohospodářskou veřejnost“, kterou v elektronické podobě ČHMÚ publikoval začátkem června.

Přesnou lokalizaci bakovského profilu ukazuje jeho tzv. evidenční list v poslední příloze, kde najdete podrobnou mapu a popis jeho charakteristik.

Třetí měrným profilem, který provozuje a jehož data zpřístupňuje na svých stránkách zde státní podnik Povodí Labe je stanice LG Mladá Boleslav. Je umístěna pod mostem z Debře do Hrdlořez. Citujme opět ing. Jihlavce „ Je to profil C, který není dokonale zkalibrován. Pro nás a region je rozhodující profil A v Bakově nad Jizerou a v Železném Brodě. Povodí Labe má navíc letos v plánu zřídit stanici i v Březně“. Dodejme, že měření ČHMÚ ze stanice Železný Brod (Jizera), který je stejně jako bakovský též předpovědní, najdete  zde .

Na mb-net najde návštěvník 2 sekce, které vizualizují data ze zmíněných měřících stanic. Situaci na pro město nejdůležitějším profilu ČHMÚ v Bakově ukazuje v pravé horní části titulní strany záložka „ Stav hladiny Jizery“. Lišta v levém menu obsahuje funkční odkazy na stanice v Železném Brodě a Bakově. Poněkud nepřesně znějící odkaz „ Monitorovací stanici Bakov dle měření Povodí Labe“ odkazuje na stavy a průtoky celého Povodí Labe. Graf ve spodní části sekce vizualizuje data z méně kvalitního profilu v Debři  a to v intervalu 8 hodin. Data z Klenice tu chybí.

Kvalitní informace jak se chovat při povodni, užitečné kontakty i další najdete samostatně v druhé podúrovni menu „Životní prostředí, ztracená zvířata“ jako podsložku Voda zde.  

Více či méně poučený návštěvník hledající informace jinak než na stránkách ČHMÚ nebo Povodí Labe (které významnou část přebírá z ČHMÚ) jich na městském webu najde dost, ale bohužel nikoli na jednom místě, resp. v nepříliš strukturované podobě. Např. složení a kontakty na povodňovou komisi jsou ještě jinde.

Nutno ale dodat, že zjednodušovat poskytované informace se může dít na úkor ztráty jejich obsahu. Na druhou stranu na stránkách ČHMÚ se neorientují ani mnozí znalí oboru, resp. je informacemi tak nabitý, že vyžaduje spíše dny až týdny, než se s nimi uživatel naučí rutinně pracovat. O to větší odměnou ale může být přehled a užitek, který lze získat z výstupů špičkové instituce, která se (naštěstí) nikdy nesnažila poskytovat příliš zjednodušené a "atraktivní" výstupy. Od toho jsou tu koneckonců jiní.

Zpřehlednit, resp. ujednotit prezentaci dat na webu města, zejména vhledem k objemu poskytovaných informací by nemusel být v budoucnu velký problém. K vodě a Jizeře se vrátíme i v dalších příspěvcích. Tentokrát ale z jiného úhlu pohledu a z konce jejího toku. Ing. Jihlavcovi patří dík za cenné informace.

David Hradiský, 25. 6. 2013