Žít Boleslav- (Z)dravé město

V předchozím příspěvku jsme Vám ukázali dlouhodobou existenci a rozsah environmentální pasti jménem Mladá Boleslav. Ukažme si přesněji o co se tu hraje. Na co jsme přišli a publikovali na podzim roku 2010, jak se tato zjištění dostala do posledního Strategického plánu rozvoje města a jak s nimi bylo od té doby dále pracováno.

Koncem srpna 2010 a ve finální podobě koncem listopadu jsme poprvé jako součást podrobné prezentace Kvalita ovzduší v MB- Polycyklické aromatické uhlovodíky publikovali zjištění, že ve výstupech Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ) lze najít data o zvýšeném výskytu některých onemocnění jako je sezónní alergická rýma (Pollinosa), atopické dermatitidy, či astmatu u mladoboleslavských pacientů. Obě krátké zprávy ÚZIS „Alergologie a klinická imunologie- činnost v oboru ve Středočeském kraji 2005 a 2006 z června 2006, resp. července 2007 najdete v příloze. Pro Středočeský kraj naneštěstí nejsou veřejně dostupné novější. V grafické podobě jsme je vložili na konec zmíněné prezentace, kterou najdete na konci textu sekce Naše problémy- Kvalita ovzduší v MB, nebo v poslední příloze.

Na přelomu listopadu a prosince 2010 autora článku oslovil RNDr. Petříček s přáním spojit se s Mgr. Jakubem Bendou ze společnosti SPF Group, který tehdy připravoval oddíl analytické části strategického plánu rozvoje města MB, který souvisí s životním prostředím. Těsně před Vánoci 2010 se s ním autor sešel, předal a rozvedl vybrané údaje, které jsou dodnes na mb-eko vystavené. Je to v podstatě děsivé, ale toto je první strategický plán v historii města, kde je problém kvality ovzduší konstatován a blíže popsán. Na finální podobě textu jsme už přímo vliv neměli a je v něm několik nepřesností. Přínos celku však zásadně tyto nedostatky převažuje. Navíc jsou nesrovnatelné s perlami, které skrývají texty obou tzv. IPRM.

Všechny textové části posledního Strategického plánu rozvoje města Mladá Boleslav najdete zde. Dozvíte se tu i náklady na jeho pořízení. Stál 2,5 milionu Kč

Výsledný související text, který byl zapracován do první části A. Analýza a profil města na str. 55- 58 zní:

7.2.1. Ovzduší

… Z důvodu překračování imisních limitů tří uvedených veličin je Mladá Boleslav Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a postihuje zhruba polovinu všech obyvatel města. Zároveň je vymezena jako kategorie 1 v Integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje, na které je nutno soustředit největší pozornost při aktivitách ke snížení imisní zátěže. Především vlivem nárůstu automobilové dopravy a návratu k vytápění rodinných domů tuhými palivy dochází v posledních letech k nárůstu koncentrací těchto znečišťujících látek.

… Znečištění ovzduší v Mladé Boleslavi přízemním ozónem, atmosférickým aerosolem a polycyklickými aromatickými uhlovodíky má za následek nárůst onemocnění alergiemi (alergickou rýmou pylovou, atopickým ekzémem) a astmatem, které převyšují počtem i dynamikou růstu průměr Středočeského kraje i ČR.“

Finální podoba, která se ocitla v části B. Návrh vize, priorit, opatření a akčního plánu na str. 11 zní:

3.2.2. Překračování imisních limitů O3, PM10 a PAU vč. negativního trendu vývoje

„ V rámci Středočeského kraje představuje Mladá Boleslav území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Důvodem je překračování imisních limitů přízemního ozónu (O₃), atmosférického aerosolu (PM₁₀) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Zdrojem vysokých koncentrací těchto veličin je zejména automobilová doprava (primární producent látek pro vznik O₃ a sekundární producent PM₁₀), lokální topeniště (primární producent PM₁₀ a PAU). Dlouhodobý růst automobilové dopravy a v posledních letech postupný návrat k vytápění rodinných domů tuhými palivy způsobují nárůstu koncentrací těchto znečišťujících látek. V případě dopravy město trpí částečným tranzitem nákladní dopravy přes centrum po bývalé silnici I/38 (Jičínská, T. G. M., Jaselská), která dosud není v jeho majetku a město tedy nemá možnost průjezd velkých nákladních vozidel zakázat. Zhoršená kvalita ovzduší postihuje zhruba polovinu všech obyvatel města a má značný negativní dopad na zdraví obyvatel města. Celkový počet i dynamika růstu onemocnění alergiemi a astmatem v Mladé Boleslavi převyšuje průměr Středočeského kraje i ČR. Ve městě je také zvýšený výskyt některých dalších chorob...“

Pokusili jsme se následně najít v dostupných tiskových výstupech města z doby po schválení Strategického plánu radou města v červnu 2011 (k tomu více zde), jestli byli někdy obyvatelé o těchto alarmujících konstatováních informováni a jak. Důvod je prostý. Jedna věc je občany a obyvatele města informovat o aktuální kvalitě ovzduší (krátkodobé parametry), druhá věc jsou dlouhodobější a strukturované informace o kvalitě jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, hluk apod.) ve městě, které mohou například pomoci v orientaci, kde hledat bydlení, kde koupit byt, jak zatíženou lokalitu navštěvuje potomek apod. Tedy orientovat se nikoli jen na základě dojmů a zdání.

Výsledek je jeden jediný text, více než po roce, ze 7. 10. 2012 zde . Konkrétně „ Zdravé město Mladá Boleslav chce také vydat tematicky navazující brožuru v podobě analýzy zdravotního stavu obyvatel Mladé Boleslavi. "Zjistilo se například, že v Mladé Boleslavi je nadprůměrný výskyt alergických onemocnění, i astma. Tuto prezentaci chystáme na příští rok, aby byla hotová až do roku 2012. Přizveme k tomu i lékaře a preventisty," řekl náměstek Marek.“ Dá se najít ještě jedna tisková zpráva, která to má v nadpisu- z 3.10.2012. „Na Karmeli se dozvíte o zdravotním stavu obyvatel Ml. Boleslavi“. Nic dalšího ale neříká.

Připomeňme si u nás dosud nepředstavitelnou (i když běžně jinde realizovanou) věc. Do 28. 2. je na vybraných lokalitách, zejména v areálech škol v rámci projektu CENATOX v MB rozmístěno určité množství přístrojů „DUST TRACK Aerosol Monitor 8520“, které každých pět minut odečítají koncentrace PM₁₀ (celkem 3 týdny- byly instalovány samostatně dříve, než hlavní stanice projektu). Po vyhodnocení bude v rámci tohoto „gridu“ možné zmapovat v pětiminutových intervalech (!) pohyb znečištění a zátěž v blízkosti citlivých populací.

Naše kapacity jsou nyní řádově vyšší, než byly koncem roku 2010. Oslovili jsme vybrané instituce, abychom se na věc podívali znovu. Nejen na dětskou populaci a hlavně od “ kováře“. O výsledcích Vás budeme průběžně informovat.

David Hradiský, 22. 2. 2013