Kvalita ovzduší v Mladé Boleslavi

1. Přízemní ozon

• Pro troposférický ozon stanoven imisní limit 120 µg/m^-3 pro klouzavý osmihodinový průměr
• Přípustný průměrný roční počet překročení těchto koncentrací za poslední 3 roky je stanoven na 25
• V SMBOA koncentrace ozonu měřeny od března 2003
• MB byla v roce 2006 z hlediska ochrany zdraví lidí desátou přízemním ozonem nejzatíženější lokalitou v ČR, v roce 2007- 17., v roce 2008- 20., v roce 2009- 29., v roce 2010- 16. a loni 19. nejzatíženější ze 76 v zemi sledovaných lokalit.      

• Hodnoty překročení imisního limitu pro O₃ byly nejvyšší v letech 2003-2006, pak postupně klesají. Tříleté průměry jsou od roku 2009 těsně podlimitní. Poslední hodnotou je 21,7.

• Jestli a jak významně tyto hodnoty souvisí s obrovským množstvím těkavých organických látek emitovaných každoročně z areálu hlavního závodu Škoda Auto a.s. nikdo podrobně nevyhodnocoval                                         

• Podle Světové zdravotnické organizace - WHO se první příznaky obtíží mohou objevit při překročení průměrné hodinové koncentrace přízemního ozonu 160 μg/m^-3 -  působí především na plicní tkáň a sliznice. 
• Jako akutní obtíže se nejčastěji uvádějí podráždění spojivek, nosu a hrdla, dále kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti hlavy.
• Citlivost osob k působení ozonu ovlivňuje např. věk (rizikové skupiny jsou děti a starší lidé), schopnost snášet vysoké letní teploty, aktuální zdravotní stav, zvýšená fyzická zátěž ve venkovním prostředí nebo astmatické obtíže.

2. Prachové částice PM₁₀

Problém prachového znečištění se netýká zdaleka pouze průmyslových oblastí a velkých měst, ale i menších obcí . Právě v nich se dosud nejčastěji spalují nekvalitní paliva, nebo dokonce odpadky. Rostoucí ceny plynu a eletkrické energie vedou k opětovnému zprovozňování kotlů starých někdy i desítky let, často ve špatném technickém stavu. Do  ovzduší jsou tímto způsobem uvolňovány také nebezpečné karcinogenní látky, které bývají na jemné prachové částice navázány. Důsledek zná asi každý. Zejména v době inverzí se ve většině našich obcí doslova nedá dýchat.

Mapu pole koncentrací prachových částic v ČR ukazuje obr. 1a a 1b. Podíl jednotlivých sektorů na emisích částic PM₁₀ v ČR, kterým stále vévodí Vytápění domácností ukazuje obr. 2. Počty nadlimitních denních koncentrací PM₁₀ přímo v Mladé Boleslavi v MB obr. 3 a 4. O tom, že i moderní domácí krbová kamna na dřevo, třeba i jen k přítopu, produkují při určitých režimech obsluhy obrovská množství (nejen) prachových části, se můžete přesvědčit v článku Lokální topeniště - spalování dřeva v příloze. Jedná se o článek z časopisu Ochrana ovzduší 4/2010, které publikujeme se svolením vydavatele časopisu, Občanského sdružení Ochrana kvality ovzduší.

Imisní limity pro prachové částice velikostní frakce do 10 µm - PM₁₀- platné ve všech státech EU jsou u nás pravidelně překračovány nejen lokálně, ale i plošně. V roce 2011 bylo nadlimitnímu znečištění vystaveno 21,8 % území ČR, což dle poslední Zprávy o životním prostředí v ČR 2011 ovlivňuje zdraví 50,8 % obyvatel. Trendy rozsahu postižených území a počtu obyvatel od roku 2001 najdete zde .

• Pro 24 hodinové průměrné koncentrace PM10 je stanoven imisní limit 50 µg/m^-3
• Přípustný průměrný roční počet překročení těchto koncentrací je stanoven na 35
• V Mladé Boleslavi je PM₁₀ měřen od dubna 1998
• Mezi lety 1998-2002 je zřejmý pokles počtu denních PM₁₀ nadlimitních koncentrací
• V roce 2001 pouze 2 denní „nadlimity“
• Mezi lety 2002 a 2003 však došlo ke skokovému nárůstu prachové zátěže ovzduší v MB z 6 překročení denních koncentrací v roce 2002 na 93 v roce 2003 !!!
• K výchozím hodnotám po roce 2000 se prachová zátěž v MB již nevrátila a do roku 2007 vysoce překračovala povolených 35 nadlimitů. Situace se opět zhoršila roku 2010 a loni se dostala zpět k hodnotám roku 2004.
• Není zřejmě, zda situace v minulosti nebyla ještě horší, než uvádí oficiální výstupy ČHMÚ, protože v některých letech chybí řada měření
• Skokový nárůst počtu PM10 nadlimitních dní mezi lety 2002-2003 není vysvětlitelný zásadně chladnější následující zimou a souvisí se stavbou zahloubení železnice na Slovance a následném zkapacitnění dopravy ve městě.
• Emisní bilance ČHMÚ mezi lety 1994-2008 ukazují desetinásobný pokles emisí tuhých znečišťujících látek ze stacionárních (spalovacích) zdrojů všech kategorií v rámci bývalého okresu MB
• Dle Generální rozptylové studie Středočeského kraje (GRS)-verze 2005 i aktualizace 2007 naopak roste prachová zátěž způsobená dopravou
• Takto dotčené lokality, čili Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) tvoří v roce 2011 71,8 % plochy celé ORP MB. Dle dat z roku 2010 byl rozsah OZKO vymezen jako 84,7 % plochy stavebního úřadu Magistrátu MB a 85,5 % plochy stavebího úřadu Kosmonos ! Zhoršená kvalita ovzduší tak představuje význymné zdravotní riziko pro většinu obyvatel města a jeho nejbližšího okolí i těch, kteří tu pracují !

Podrobněji k původu emisí, trendům znečištění a historii problému v MB najdte ve 2 přiložených podrobných prezentacích a v odkazu "Historie reflexe problému znečištění ovzduší v MB".

Vymezení OZKO z důvodu překračování imisních limitů pro PM10 v rámci ČR jako mapu najdete na obrázku č. 7. Obr. 9 ukazuje podrobně rozsah OZKO v rámci Středočeského kraje a ve vysokém rozlišení i v rámci ORP MB a jednotlivých obcí. Mapa publikována s laskavým svolením ing. Doležalové, vedoucí Oddělení ochrany ovzduší KÚ Středočeského kraje.

3. Polycyklické aromatické uhlovodíky - PAU

• Pro roční průměrnou koncentraci B(a)P je stanoven cílový imisní limit 1 ng/m-³ , kterého mělo být dosaženo 31. 12. 2012. Na řadě míst se tak nestalo.
• V AIM SMBOA se koncentrace B(a)P v ovzduší přímo neměří, hodnota tohoto znečištění je dopočítávána z modelů
• Rozsah OZKO z důvodu překračování cílových imisních limitů pro koncentrace Benzo(a)pyrenu (B(a)P), jehož původ je ze dvou třetin z lokálních topenišť, je  v tomto případě 57,6 % plochy stavebního úřadu Kosmonos a 13,9 % plochy magistrátního území MB. Čísla za rok 2011 budou k dispozici koncem první čtvrtletí 2013
• Většina bytových domů a občanské vybavenosti je přitom na sídlišti Severní město vytápěna centrálně z teplárny ŠKO-ENERGO
• PAU jsou vázány zejména na površích prachových částic (PM ₁₀, PM _2,5), kde jsou vlastní toxická- tj. mutagenní, karcinogenní a teratogenní agens- biologicky aktivní jsou již v množstvích nanogramů na m^-3
• Nově bylo prokázáno, že jsou to endokrinní disruptory- tj. i tyto velmi nízké koncentrace narušují hormonální rovnováhu v organismu, zejména u dětí
• PAU tvoří vždy „koktejl“ více látek na způsob cigaretového kouře s obdobnými kardiovaskulárními účinky
• Na rozdíl od bagatelizace škodlivosti kouření je však zájmová skupina, která se o ni snaží v tomto případě poněkud nejasná, neboť následky neseme všichni (zdraví obyvatel města, místní ekosystém, zdravotnictví, ekonomika, etc.)

Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ČR ukazuje obr. 5, podíl jednotlivých sektorů na emisích polycyklických uhlovodíků obr. 6.

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překročování cílového imisního limitu pro roční koncentrace B(a)P  v rámci Č ukazuje obr. 8. V roce 2011 bylo nadlimitním koncentracemi vystaveno 16,8 % území a 60,2 % obyvatel ČR ! Trendy od roku 2002 najdete zde .

Zdravotní rizika znečištění ovzduší

Poslední pravidelně aktulizovaná zpráva Státního zdravotního ústavu "Zdravotní důsledyk a rizika znečištění ovzduší" v roce 2011 konstatuje, že znečištění ovzduší prachovými částicemi vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky. Vdechování takto znečištěného vzduchu má na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. Více zde . 

Pevné částice (PM₁₀ a PM_2,5) jsou významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Velikost i složení částic jsou ovlivněny zdrojem, ze kterého pochází. Účinek částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Jejich velikost je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, odkud jsou částečně vykašlány a částečně spolknuty. Částice označené PM₁₀ (tzv. torakální, tedy hrudní frakce) se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako PM_2,5 (tzv. respirabilní frakce) pronikají až do plicních sklípků, jak ukazuje působivě obr.10. Za nejvýznamnější z hlediska vlivů na zdraví, zejména ovlivnění úmrtnosti, se považují jemné částice PM_2,5, ev_. i menší tzv. PM_1,0 Vznikají spalováním fosilních paliv a obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy.

Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce při spirometrickém vyšetření u dětí i dospělých, zvyšují spotřebu léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích u astmatiků a zkracují délku života (vyšší úmrtnost na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic, atd.). Toto znečištění má velmi pravděpodobně vliv i na to, že zhruba 15 % českých dětí trpí respiračními alergiemi.

Ovlivnění zdraví se týká celé populace, ale vnímavost lidí k tomuto vlivu kolísá v závislosti na věku a zdravotním stavu. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy apod.).