Povodně a sucha – kdo za to může?

Představme si přírodní krajinu, která funguje zcela bez zásahu člověka: třeba Mladoboleslavsko před několika tisíci lety. Jizera i Klenice plynou svými koryty na stejných místech jako dnes a všude okolo se rozprostírají hluboké lesy. Všimněme si změn, které přinesli lidé, a jejich vlivu na vodní režim krajiny:

1. Odlesnění a nahrazení vegetačního krytu umělými povrchy.
Že les je přirozeným akumulátorem vláhy v krajině se učí děti již v obecné škole. Pokud na 1 km² lesa spadne během vydatnější letní přeháňky nijak mimořádných 20mm srážek, projeví se to obvykle jen pomalým a mírným zvednutím hladiny nejbližšího potoka. Většinu z oněch 20 000 m³ vody (to je asi 2 000 plných hasičských cisteren) vrstva hrabanky a mechu zadrží a pak pomalu uvolňuje – les nepotřebuje dešťovou kanalizaci. V odlesněné krajině schopnost zadržet srážky postupně klesá v tomto pořadí: louky a pastviny, hustě osetá pole obdělaná po vrstevnici, řídce osetá pole obdělaná po spádnici, zatravňovací dlažba, běžná a zámková dlažba, beton a asfalt. Václav Cílek uvádí ve své knize Dýchat s ptáky (1), jak stejná 20mm přeháňka, která v roce 2005 spadla na Pardubicku na těžkou mechanizací udusané pole kukuřice s řádky po spádnici, vytvořila z místního potůčku řeku o průtoku Berounky, poškodila domy a potrhala komunikace. A když si představíme obrovské plochy budov, komunikací a parkovišť, které s každým rokem nahrazují vegetaci, je zřejmě, že jejich příspěvek k prudkému vzestupu hladin nebude zcela zanedbatelný (obr.2).
Rubem rychlého odtoku vody z krajiny jsou sucha: když voda po dešti rychle odteče, chybí pak rostlinám i lidem (ve studních, potocích i ve vzduchu – v betonovém a asfaltovém městě je o několik stupňů tepleji, než v místech s dostatkem vegetace).

2. Změna přirozeného říčního koryta a zavážení rozlivného území
Původní Jizera meandrovala v mělkém údolí, jehož dno zarovnala povodňovými nánosy do rovné a úrodné nivy – na ní nám dnes rostou louky třeba v okolí Bakova nebo v MB na Krásné louce. Přirozeně meandrující tok měl i několikanásobně větší délku, než později uměle napřímené koryto (jako má např. Klenice téměř v celé délce), takže dokázal pobrat mnohem víc vody, než se vylil z břehů (obr.3). A když už se to stalo, poskytovaly ploché říční nivy dostatek prostoru pro rozlití vody do šířky, které zpomalilo proud vody a oslabilo povodňovou vlnu v hlavním korytě. Jedním z největších zásahů člověka do přirozeného režimu řeky je navyšování říční nivy (pro parkoviště, zástavbu, melioraci..) nebo umisťování barier jako jsou ploty, živé ploty, apod. Pokud totiž řece vezmeme nivu a zabráníme jí vystoupit z břehů, neoslabí svou sílu a celý příval udeří s o to horšími důsledky na nejslabším místě (jako při povodni na Klenici v r.1789 http://www.mb-net.cz/?page=cz,zaplavy-a-povodne). Velký význam pro oslabení přívalové vlny měly a mají rybníky, které díky své velké ploše mohou zadržet značnou část nadbytečné vody. Na Mladoboleslavsku bývalo mnoho rybníků (jen na Klenici jich bylo 32!), do dnešní doby se jich bohužel dochoval jen zlomek z původního počtu.
Pro nenahraditelný význam rozlivné plochy je říční niva Zákonem o ochraně přírody a krajiny (114/1992) vždy významným krajinným prvkem. To znamená, že veškeré změny musejí být předem schváleny orgánem ochrany přírody, a neměly by vést k narušení její funkce prvku ekologické stability (§4/2). Pokud se ale rozhlédneme po okolí MB, najdeme mnoho případů, kde byla niva uměle navýšena, přehrazena či dokonce zastavěna, v novější době například:

• zavezení nivy pro areál Laureta Jelínek, benzínovou pumpu a další objekty v Čejetičkách (na levém břehu před mostem k hlavnímu nádraží), 
• zahrádky na Podlázkách (nelegální ploty, chaty a živé ploty jako překážky v proudění rozlité Jizery, zahrádkáři postupně zavezené slepé rameno Jizery (!!), které za vysokého stavu odvádělo část vody pod jez) - obr. 10-16, 
• výstavba psího závodiště na Krásné louce za tratí (oplocení jako povodňová bariera - obr. 19-20)
• navýšení nivy Klenice pod tenisovými kurty (obr.4), na louce u dětského hřiště „Pyramida“ (obr.5) a především nově v místě výstavby O.C. Olympia (obr.7-8)!
• zavezení náhonu u Česany (zmenšení průtočného koryta při povodni - obr.23)

Některé zásahy byly asi „historicky spontánní“ (tenisové kurty na Štěpánce), jiné nelegální (oplocení chat a zavezení slepého ramena na Podlázkách), ostatní ale musel schválit Odbor životního prostředí – zejména v případě nedávné výstavby O.C. Olympia, kdy došlo k zastavění celé pravobřežní nivy Klenice o ploše několika hektarů, se jedná o selhání orgánu ochrany přírody, který tuto stavbu posvětil!

3. Globální změny klimatu
I když je z perspektivy lidského života těžko postřehnutelná, prožíváme pravděpodobně dnes jednu z nejrychlejších klimatických změn v historii Země a její důsledky se projevují i u nás. Vyšší teploty přinášejí pravděpodobně více vláhy (srovnej s (2) !), vydatnější srážky a delší období sucha – jevy, se kterými se pravděpodobně budeme muset naučit žít, podobně jako třeba s dopravními zácpami.

Sečteme-li všechny zpevněné plochy (střechy budov, komunikace, parkoviště atd.), které přívalové srážky nezadrží, ale ihned pošlou do potoků a řek, jež jsme napřímili a připravili o značnou část jejich rozlivného území, vychází nám vodní režim značně odlišný od původní, člověkem nedotčené krajiny.