Rostliny v květináči

Jestliže máte příliš malou, nebo nemáte žádnou zahrádku, kde si dítě nemůže zasadit svou rostlinku, a nechcete mu odepřít zážitek z průběžného pozorování růstu a vývoje rostlin a zkušenost s péčí o ně, opatřete květináčky a zasejte semínka – každé dítě by mělo mít svou rostlinku ve svém květináčku.

Sázení můžete spojit i s povídáním o semínkách a jejich různorodosti. Když si přinesete několik druhů semínek (slunečnice, kukuřice, hrách, fazole, pšenice, oves, proso – seženete je např. ve zverimexu), děti je mohou třídit a seskupovat, poznávat dle hmatu, spojovat s obrázky rostlin či hotových produktů, které znají, apod. Poté můžete děti nechat vybrat, které semínko by si chtěly zasít - mají-li možnost výběru, prohloubí to vztah k jejich rostlince.  A teď už jen se pustit do práce. Děti velmi rády pracují s hlínou a určitě si užijí nabírání hlíny zahradnickou lopatkou, zalévání atd. Je dobré dát do květináčku více semínek (2-3) téhož druhu, aby byla větší pravděpodobnost, že rostlinka vzejde. Každý den potom můžete pozorovat, co se v jejich květináčcích odehrává – pozorování klíčku, jak se dere na světlo, růst prvních lístečků atd. Může se však i stát, že někomu rostlinka zahyne – popovídejte si s dětmi, proč si myslí, že se tak stalo (měla příliš mnoho nebo málo vody, málo světla...) – třeba zjistíte, kde byla chyba a přijmete to jako ponaučení pro příště.

Aby tato úsilí měla opravdový efekt ve výchově dětí, je dobré pěstování dovést až do konce, kdy z květů jejich rostliny se stanou plody, v nichž objevíme nová semínka, která mohou děti sníst, nebo si je schovat na setí v příští sezóně. Děti poznají tento nekonečný životní cyklus a navíc můžete vymýšlet, co vše by se mohlo vyrobit z jejich semínek (slunečnicová semínka – olej; kukuřice – popcorn, křupky; pšenice – mouka, pečivo; oves – vločky, proso – jáhly atd.).