Blesková velká voda na Klenici

Po týdnu červnových povodní, které potrápily značnou část Česka a ještě mnohem víc obyvatele Německa a Maďarska, hlásí meteorologové další vydatné deště. Nedělní odpolední bouřka, která se od jihozápadu přehnala přes Mladou Boleslav, na nás v hustých provazech deště za necelou hodinu shodila několik centimetrů srážek. Takovému množství nestačila kapacita kanalizační sítě, takže se některé ulice proměnily v potoky a pár míst bylo v čase největšího lijáku neprůjezdných (hasiči vyprošťovali auto např. na autobusovém nádraží u Bondy).

Díky extrémně rychlému přívalu srážek zažila Boleslav dosud nepoznaný jev: voda na mnoha místech tryskala z přeplněných kanálů takovým proudem, že zvedala a přemísťovala těžké litinové a betonové poklopy, ledaskde si našla cestu i kanalizačními nětesnostmi v podzemí a poškodila okolí kanálu. Řada domácností bez zpětné kanalizační klapky pocítila důsledky přetlaku vody v kanalizačním potrubí i ve vlastních sklepích.

S minimálním zpožděním (díky nasycenosti půdy vodou z minulého týdne) začala stoupat hladina Klenice, která se mírně vylila z břehů (např. na Štěpánce). Díky bleskovému spadu takového množství srážek byla mimořádná spíš vysoká rychlost stoupající Klenice, než nárůst hladiny. Velmi znatelný byl rozdíl rychlosti proudu mezi místy, kde se voda mohla přirozeně rozlít a zpomalit v neupravené nivě (např. nad silničním mostem Na Celně), a tam, kde musela proudit v regulovaném korytě mezi navýšenými břehy bez možnosti přirozeného rozlití (např. u tenisových kurtů). Netřeba zdůrazňovat, že ničivou sílu dodáva vodě právě její rychlost..

Extrémnější průběhy srážek, častější a silnější povodně a další dříve prakticky neznámé meteorologické a hydrologické jevy (jako třeba bleskové lokální povodně) předpovídají meteorologové, hydrologové a klimatologové v budoucnu stále častěji. (Poměrně ucelené pojednání o jejich příčinách i o několika konkrétních kritických místech přímo v Mladé Boleslavi najdete v článku Povodně a sucha - kdo za to může? v sekci Naše problémy).
          O tom, jakými - často drobnými a nenákladnými - opatřeními můžeme tato rizika dlouhodobě snižovat a zpomalit odtok vody z krajiny, píše už desetiletí např. známý geolog Václav Cílek. Vsadím se ale, že namísto drobných dotací na obnovu remízků, stružek, polderů a obnovu či čištění rybníků pro zemědělce, cestáře, lesníky či rybáře, které by dokázaly vrátit krajině schopnost zadržet vodu, uslyšíme do půl roku po letošních povodních o nových plánech na stavby dalších velkých (a drahých!) betonových přehrad a hrází, které pro zadržení přívalů vod z lesů, polí a cest nezbytně potřebujeme...

Honza Cindr